Turistické cíle v okolí obce Mořinka

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Kostel z let 1362-90 byl vybudován jako sídlo kapituly, přenesené na zdejší vrch Větrov Karlem IV. ze Sadské. Upravován barokně (1671, 1757-68 po poškození Prusy, kteří zde měli muniční sklad a výrobu). Puristická restaurace z let 1893-98 (J. Mocker) zničila řadu původních prvků.

Původně gotický ze 14. století, barokně přestavěn roku 1765, hranolová věž byla přistavěna roku 1774. Vedle kostela barokní čtvercová márnice.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Kostel založen kolem r. 1342, zachován gotický portál v severní zdi lodi. Přestavěn kolem r. 1720. U jižní zdi lodi hrobka rodiny majitele trnovského zámečku Václava Škroupa.

Novorománský hřbitovní kostel z l. 1894–96 podle projektu Antonína Duchoně. K výzdobě byly využity plastiky Ferdinanda Maxmiliána Brokofa ze zbořeného románského kostela stejného zasvěcení na smíchovském Arbesově náměstí.

Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba na Zlíchovské skále nad levým břehem Vltavy pochází z let 1713–1714 a stojí na místě zbořené románské kaple sv. Štěpána.

Původně farní, dnes hřbitovní kostel sv. Havla na návrší Havlín stojí na místě starší kaple – první zmínka z roku 1115. Dnešní podoba je barokní, zachovány románské stavební prvky a fragmenty románských fresek. V blízkosti osmiboká barokní kostnice.

Novogotický kostel byl postaven na místě menšího románského kostela z 12. stol. (doložen r. 1292). Protože rozrůstající se farnost potřebovala větší kostel, nový byl postaven v l. 1901-1903 (arch. M. Krcha). Z pův. kostela se zachoval jen gotický sanktuář. V l. 1992-1994 prošel kostel rekonstrukcí.

Původní laický kostel cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi byl postaven spolu s celým komplexem na přelomu 13. a 14. století. Po zániku klášterního chrámu za husitských válek sloužil obnovené komunitě do jejího definitivního zániku 1785, díky tomu v 17. století barokně upraven. Dnes farní.

Kostel založen spolu s městem ke konci 13. stol., až do 16. stol. obklopen hřbitovem. V pol. 16. stol. přestavěn a koncem téhož stol. vyhořel. Obnoven a v 2. pol. 17. stol. postavena nová zvonice. V letech 1903 až 1907 větší opravy.

Jediným pozůstatkem středověké vsi Krteň je původně vlastnický kostel, postavený ve II. polovině 13. století v pozdně románském slohu. Roku 1575 získal boční loď, 1699 sakristii, 1732–34 byla zvýšena věž. Současná podoba je výsledkem novorománské přestavby roku 1890. Uvnitř gotické malby.