Turistické cíle v okolí obce Skuhrov

Klášter založily před rokem 1269 dcery Vítka z Klokot. Prošel několika gotickými etapami a barokní přestavbou 1652–1734. Zrušen 1782, poté továrna a zámek (kostel farní). Po roce 1945 chátrá bez využití.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v r. 1689. Později, kolem r. 1770 byl zámek přestavěn barokně. Po zestátnění v r. 1945 zde byla škola až do r. 1991, kdy byl zámek vrácen původním majitelům. Dnes v něm sídlí spol. Vilémov Bussines Operation.

Barokní lovecký zámeček nechal r. 1789 postavit Jan Karel Schönowetz z Ungarswertu. Po r. 1945 sloužil jako rekreační středisko Východočeských energetických závodů, po r. 2000 nákladně renovován pro ubytování a společenské akce. Areál s anglickým parkem volně přístupný.

Klokočovská lípa, či také Tisíciletá, Karlova, Královská nebo dokonce Císařská lípa je jedním z nejstarších žijících památných stromů v Čechách. Jako jedna z mála našich památných lip by mohla přesahovat stáří 1000 let. Stojí na návsi obce Klokočov na Havlíčskobrodsku.

Barokní jednolodní kostel nechal v letech 1712 – 14 postavit děkan Seidel z nedalekého Německého Brodu. Podle pověsti stojí kostel na místě zázračné studánky a hornické kaple snad ze 13. století. V kostele je umístěn oltář svatého Prokopa ze zrušeného kostela sv. Markéty mezi obcemi Suchá a Lípa.

Původní románský kostel vystavěn ve 13. století. Goticky přestavěn r. 1384. Nově vystavěn r. 1606. Po požáru přestavěn v l. 1670–1678 a získal barokní podobu. Úpravami prošel v polovině 18. století, kdy byla přistavěna věž.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti je jako gotický doložen od r. 1350. Je spojen s tzv. číhošťským zázrakem a farářem Josefem Toufarem, který byl umučen komunisty. Od r. 2015 je pohřben pod podlahou kostela před oltářem. Konají se zde pravidelné bohoslužby.

Kostel stojí na místě původního gotického kostela z konce 13. stol. R. 1422 byl vypálen husity, v l. 1633-1637 byl barokně přestavěn. V l. 1706-1709 byla nad presbytářem postavena kupole. Později byla snesena a r. 1911 byla obnovena. Ve věži je zavěšen jeden z našich nejstarších zvonů z r. 1335.

Současný pozdně barokní farní kostel byl nově vystavěn v letech 1750-1753 na místě staršího gotického, těžce poškozeného husity r. 1424, a to nákladem majitele panství Karla Maxmiliána z Ditrichštejna. Základní kámen položen 1. dubna 1750, slavnostně vysvěcen r. 1753.

V obci Zbýšov nedaleko Čáslavi se nachází novorománský kostel Narození sv. Jana Křtitele z r. 1884 s márnicí, postavený na místě původní stavby, která byla r. 1972 zničena požárem. V ohradní zdi hřbitova jsou tři renesanční náhrobní kameny. Oprava kostela byla dokončena r. 2009.

Kdysi poutní barokní areál, skládající se z kostela Nejsvětější Trojice (1719-1720) a kaple sv. Kříže (1761) se studánkou a nedochovanou křížovou cestou. Dnes v havarijním stavu.

Prostý barokní kostel u silnice při jižním okraji vsi byl postaven koncem 17. století na místě poutní dřevěné kaple nad studánkou. Při úpravách v letech 1912-1913 byla přistavěna sakristie. V současné době je zanedbaná stavba pronajata občanskému sdružení Benediktus a prochází rekonstrukcí.