Turistické cíle v okolí obce Stříbrné Hory

Klášter založily před rokem 1269 dcery Vítka z Klokot. Prošel několika gotickými etapami a barokní přestavbou 1652–1734. Zrušen 1782, poté továrna a zámek (kostel farní). Po roce 1945 chátrá bez využití.

Ve skále vytesaný úvoz, dlouhý asi 150 metrů, kterým procházela Haberská stezka, obchodní cesta z Uher do Čech. Jedná se pravděpodobně o středověkou celnici – v úzkém úvoze byl počítán dobytek hnaný přes moravskou hranici do Čech.

Barokní jednolodní kostel nechal v letech 1712 – 14 postavit děkan Seidel z nedalekého Německého Brodu. Podle pověsti stojí kostel na místě zázračné studánky a hornické kaple snad ze 13. století. V kostele je umístěn oltář svatého Prokopa ze zrušeného kostela sv. Markéty mezi obcemi Suchá a Lípa.

Vystavěn v l. 1700–1707 podle projektu italského mnicha Dominika de Angeli na místě zbořeného gotického kostela Matky Boží ze 13. stol. V roce 2008 se chrám stal Národní kulturní památkou.

Kostel stojí na místě původního gotického kostela z konce 13. stol. R. 1422 byl vypálen husity, v l. 1633-1637 byl barokně přestavěn. V l. 1706-1709 byla nad presbytářem postavena kupole. Později byla snesena a r. 1911 byla obnovena. Ve věži je zavěšen jeden z našich nejstarších zvonů z r. 1335.

Současný pozdně barokní farní kostel byl nově vystavěn v letech 1750-1753 na místě staršího gotického, těžce poškozeného husity r. 1424, a to nákladem majitele panství Karla Maxmiliána z Ditrichštejna. Základní kámen položen 1. dubna 1750, slavnostně vysvěcen r. 1753.

Ve 13. stol. zde stála původní kaple, přestavěná na kostel. V letech 1749–1752 kostel barokně přestavěn. Kostel obklopen hřbitovem a do hřbitovní zdi vsazena kaplička pocházející z roku 1765.

Kdysi poutní barokní areál, skládající se z kostela Nejsvětější Trojice (1719-1720) a kaple sv. Kříže (1761) se studánkou a nedochovanou křížovou cestou. Dnes v havarijním stavu.

Barokní hřbitovní kostel z let 1720–1725. Fresky od Josefa Cereghettiho, dřevořezby a kamenické práce od rodiny Morávků. Na hřbitově pohřbena Anežka Hrůzová.

Původně gotický kostel r. 1734 přestavěn. Jednolodní, obdélníkového půdorysu, s hranolovitou věží. Presbytář uzavřen barokním štítem. Triumfální oblouk lomený, relativně vysoký. K patě triumfálního oblouku přizděna kamenná křtitelnice. Uprostřed střechy oplechovaná věžička čtvercového průřezu.

Pův. gotický kostel se prvně zmiňuje r. 1372. R. 1602 přestavěn (pozdní gotika), r. 1754 opravena věž, r. 1761 byl kostel obnoven. R. 1816 vyhořel, opraven r. 1845 a znovu v l. 1913, 1922 a 1970. Z obd. gotiky se zachovala 2 patra věže a část jižní předsíně. R. 1993 byly v kostele objeveny fresky.

Kaple údajně připomínána v 11. stol. R. 1265 románský, r. 1384 již gotický kostel. Původní kostel r. 1893 z velké části zbourán a v l. 1894–95 vystavěn kostel v novogotickém slohu. Některé části zdí zachovány z původního kostela. Zařízení kostela většinou novogotické.