Turistické cíle v okolí obce Skála

nebo vyberte

Skála

Vysočina,  Havlíčkův Brod  (HB)
Nalezeno celkem 167 záznamů, 3 / 14 stran, vyhledáno za 0.36 sec
 evangelický kostel
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Horní Krupá
Kostel církve evangelické postaven v letech 1844 - 1847. Modlitebna bez věže postavená dlouho po tolerančním. Postavena na kraji obce, obklopena hřbitovem. Obdélný půdorys lodi, půlkruhové presbyterium. V ose kostela v jeho závěru kazatelna. Kostel památkově chráněn od r. 1963.
 evangelický kostel
Humpolec
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Jednolodní obdélný kostel z l. 1861–62, postaven podle návrhu J. Martina. Uvnitř vybavení z druhé pol. 19. stol. od truhláře Zlámala a sochaře Votočky.
 fara
540.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Skála
Památkově chráněná pozdně barokní budova z roku 1787 je situována severozápadně od kostela. Areál fary s hospodářskými budovami se dochoval téměř v nezměněné podobě. Vlastní fara je přízemní budova obdélného půdorysu, má osově situovaný vstupní rizalit zakončený trojúhelníkovým štítem.
 fara
640.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Branišov
Unikátně zachovalý areál barokní fary byl postaven v letech 1768 – 1770. Autorem projektu byl tehdy mladý pražský architekt Jan Josef Prachner. Budova fary je kryta je mansardovou střechou. Památkově chráněna je od roku 1963, v roce 2014 byla ochrana rozšířena na další části areálu.
 fara
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jiřice
Budova fary v Jiřicích byla postavena v 18. století a upravena na počátku 20. století. Erb premonstrátského kláštera v Želivi připomíná, že nedaleký klášter obec založil a vlastnil. Letopočet na fasádě 1909 datuje novobarokní přestavbu objektu. Autorem reliéfu na průčelí je V. Amort.
 Hadrburg
Hadrpurk
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz postavená patrně ve 14. stol. V Brodě se zmiňují dva dvorce; jeden s tvrzí držel r. 1382 Jan Cvik Kutnohorský, r. 1391 se majiteli stali Heřman Mauer z Hory a Ondřej Rábl z Močovic. Tvrz zanikla za husitských válek. Na druhém dvorci seděli v 15. stol. vladykové Hadrpurkové ze Sobučic.
 Havlíčkův dům
Muzeum Vysočiny
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Havlíčkův Brod
Havlíčkův dům (dříve zvaný hankovský či rolandovský) byl postaven v 16. stol. v renesančním stylu. Poničen dvěma požáry byl r. 1871 upraven arch. F. Schmoranzem v novogotickém stylu. R. 1832 dům koupil otec básníka K. H. Borovského, jenž zde žil. Dnes je v domě muzejní expozice věnovaná jeho životu.
 Herálec
570.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Herálec
Trojkřídlý patrový zámek v pseudogotickém stylu, vzniklý v r. 1838 přestavbou barokního zámku upraveného v l. 1658–1661 ze starší tvrze. Po roce 1945 politická škola a později zvláštní internátní škola. Dnes luxusní hotel v soukromých rukou.
 Hlava XXII
443.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Dolní Město
Neobvyklý pomník spisovateli Jaroslavu Haškovi (1883-1923) vytvořil z 18 tun žuly sochař Radomír Dvořák (*1959) v r. 2013. Stojí při silnici z Dolního Města do Lipnice nad Sázavou.
 Hliníkova pamětní deska
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Humpolec
Pamětní deska postavy z filmu Z. Svěráka Marečku, podejte mi pero! byla odhalena v roce 2002. Na desce je nápis "Svému nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi vděční spoluobčané". Nikdy nebyl viděn, protože "Hliník se odstěhoval do Humpolce".
 Hnátův kámen
410.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Havlíčkův Brod
Hnátův kámen je vsazen v čele mostu přes řeku Sázavu (most získal dnešní podobu v l. 1852-1855). Kámen označuje podle pověsti místo, kde byl r. 1427 svržen a ukamenován zrádný hlásný Hnát.
 Hovorkův mlýn
600.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Vyskytná
Vodní mlýn severně od Vyskytné snad z počátku 18. století, kdy zde matrika uvádí Jana Hovorku a jeho ženu Annu. Poddanský mlýn patřil k panství Pelhřimov. Koncem 18. století v držení rodu Slavíků. V r. 1919 přestavěna obytná část. Od r. 1930 mlýn a pila Jana Dolejšího. Nyní upraven k bydlení.