Turistické cíle v okolí obce Skála

Barokní žulová boží muka z roku 1774 s třemi podmalbami na skle v nikách kapličky. Malby představují Vítězného Krista, Pannu Marii s Dítětem a sv. Václava. Boží muka jsou udržovaná a památkově chráněná.

Žulová pozdně gotická boží muka z počátku 16. století s velmi nezvyklým tvaroslovím. Hranolový pilířek s okosenými hranami je zakončen malou čtyřbokou vrcholovou kaplicí, v jejíž mělké nice je nezřetelný reliéf Krista na kříži. V horní třetině dříku je připevněno příčné břevno, vytvářející kříž.

Žulová boží muka neznámého staří a netypické podoby. V dolní třetině mají nezvyklé rozšíření s reliéfem kruhu a latinského kříže. Lucerna s mělkými nikami na vrcholu nahradila původní, ukradenou roku 2005. O obnovu památky se zasloužilo sdružení Zelené srdce. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Kamenná, pravděpodobně pozdně gotická boží muka mají okosený hranolový dřík bez ozdob. Čtyřboká lucerna má hlubokou niku ve tvaru gotického oblouku, ve které je obrázek malovaný na plechu. Vrchol kaplice je tvořen sedlovými stříškami, zakončenými kovovým křížkem. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

Žulová barokní boží muka z roku 1755. Dřík je hranolový s mírně vybranými rohy, zdobený stejně jako patka rytými rámy. Na římse je netypická čtyřboká kaplice zakončená půlkruhy. Kaplici zakončuje kamenná koule s torzem dvouramenného kovového křížku. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Barokní boží muka mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Vytesána jsou ze žuly, na jednoduchém podstavci s čtvercovým průřezem je kaplička s mělkými nikami bez obrázků. Zakončena jsou dvojitým kovovým křížkem. Na podstavci je nápis, datující muka do roku 1678.

V zatopeném žulovém lomu "Jednička" u Lipnice nad Sázavou se nachází téměř třímetrový reliéf představující obří ucho na paměť špiclování za bývalého režimu. Je dílem sochaře Radomíra Dvořáka a skupiny mladých kameníků.

Špitál založen r. 1578 na břehu Sázavy Burianem Trčkou z Lípy pro pět chudých měšťanů, obnovován v letech 1645 a 1834. V 19. stol. škola a obytný dům, r. 1881 objekt zbořen a nově postaven. Rodný dům hudebního skladatele Aloise Jelena (1801-1857), pamětní deska.

Barokní budova fary (později povýšené na děkanství) byla postavena r. 1732. Jedná se o dvoupatrovou budovu s půdorysem ve tvaru písmene L. Fasáda obrácená směrem do náměstí je plasticky členěna se zdůrazněním střední části, v níž je umístěn vjezd. Nad ním je nika se soškou sv. Jana Nepomuckého.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze někdy po roce 1651 Janem Menclem z Bernfelsu. Roku 1948 získala zámek do majetku obec, ve druhé polovině 20. století byl užíván ke kulturním účelům a jako mateřská škola.

Kostel církve evangelické postaven v letech 1844 - 1847. Modlitebna bez věže postavená dlouho po tolerančním. Postavena na kraji obce, obklopena hřbitovem. Obdélný půdorys lodi, půlkruhové presbyterium. V ose kostela v jeho závěru kazatelna. Kostel památkově chráněn od r. 1963.