Turistické cíle v okolí obce Povrly

nebo vyberte

Povrly

Ústecký kraj,  Ústí nad Labem  (UL)
Nalezeno celkem 259 záznamů, 17 / 22 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Radejčín
375.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Radejčín
Telekomunikační stožár vybudovaný v roce 2009, zkolaudován v březnu 2010. Výška je 30 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 20 metrů. Rozhledna je přístupná zdarma a bez časového omezení.
 Radobýl
399.0 m. n.m.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Žalhostice
Čedičový vrch (399 m n.m.) je součástí Českého středohoří. Velká část západní strany byla odtěžena. R. 1992 byl prohlášen přírodní památkou (jednotlivé části již v l. 1966 a 1969 – čedičové sloupce a biologicky vzácná oblast jižních svahů). Od r. 1622 zdobí vrchol kopce kříž, současný je z r. 1992.
 řetězová lávka
140.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Děčín
Jediná na původním místě zachovaná konstrukce řetězového mostu na území ČR z let 1829-1831 o délce téměř 30 metrů. V jejím sousedství tunýlek v zámecké skále z let 1808-1810, usnadňující přístup z centra města do zrekonstruované jižní zahrady pod zámkem.
 Schönfeldovský dům
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Benešov nad Ploučnicí
Objekt ze 16. století, přestavěný roku 1615, uzavírá soubor renesančních zámků, domů a kostela. Zevně pozoruhodný panelovaný západní štít, tesaná ostění oken v patře. Sklepy, přízemí a schodiště do patra klenuté, patro plochostropé. Dnes soukromé obydlí.
 Schönstein
573.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Ústecký kraj, Tisá
Zaniklé panské sídlo, ves a kostel jihozápadně od centra dnešní Tisé bylo postaveno zřejmě v polovině 16. století pro jednoho z příslušníků rozvětvené rodiny von Bünau. Zaniklo za třicetileté války, poslední zbytky roku 1888.
 Sedlo
726.4 m. n.m.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Liběšice
Protáhlý vrch sopečného původu s ostrým vrcholovým hřebenem, čtvrtý nejvyšší vrchol Českého středohoří. Vrcholové partie i části svahů s pralesovitým porostem jsou od roku 1968 Národní přírodní rezervací. Skalní výstupy s dalekými výhledy.
 silniční most
415.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Čermná
Kamenný jednoobloukový most s dlouhými nájezdy, vynucenými značným výškovým rozdílem mezi oběma břehy Červeného potoka. Vznikl v Čermné u Libouchce v první polovině 18. století pravděpodobně současně se sousedním kostelem. Obnoven r. 1998.
 Skalní hřib, Magnetovec
500.0 m. n.m.
Suletice
příroda, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Homole u Panny
8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.
 skalní kaple Navštívení Panny Marie
358.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Mírkov
Pozůstatky skalní kaple u Mírkova jsou dnes jen zbytky ve skále. Původně zde byla poutní kaple z 19. století, vzniklá kolem jeskyně se soškou Panny Marie. Po válce chátrala a v 70. letech byla zbořena. Dnes místo slouží i jako lezecká lokalita.
 sloup Čtrnácti svatých pomocníků
Valtířov
sakrální památky - socha, monument, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Velké Březno
Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.
 sloup se sochou Panny Marie
550.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Příbram
Mariánský sloup postavený roku 1708. Doloženo datem vysekaným na severní straně podstavce, dále na podstavci znak jezuitského řádu a monogram IHS (Ježíš je náš společník). Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence.
 sloup sv. Kříže
337.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Třebušín
V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.