Turistické cíle v okolí obce Tašov

nebo vyberte

Tašov

Ústecký kraj,  Ústí nad Labem  (UL)
Nalezeno celkem 359 záznamů, 25 / 30 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 sloup Čtrnácti svatých pomocníků
Valtířov
sakrální památky - socha, monument, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Velké Březno
Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.
 sloup Nejsvětější Trojice
180.0 m. n.m.
trojiční sloup
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Hošťka
Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice (1735-7), vztyčen na připomínku požáru r. 1735. Nedávno zrekonstruován. Podstavec s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, křest Krista atp. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice. Kolem kamenné zábradlí s balustrádou. Je v centru Hošťky, nám. Svobody.
 sloup se sochou Panny Marie
550.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Příbram
Mariánský sloup postavený roku 1708. Doloženo datem vysekaným na severní straně podstavce, dále na podstavci znak jezuitského řádu a monogram IHS (Ježíš je náš společník). Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence.
 sloup se sochou Panny Marie (Immaculata)
160.0 m. n.m.
morový sloup
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Barokní morový sloup se sochou Panny Marie a dalšími sochami svatých je dílem sochaře A. F. Kitzingera, kameníka A. Walde a stavitele G. Broggia. Byl vytvořen v l. 1680-85 na odvrácení moru a jako poděkování za Boží ochranu. Od r. 1958 chráněná památka ČR. V průběhu staletí byl opakovaně opravován.
 sloup se sousoším svatého Benedikta
156.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Hrdly
Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.
 sloup sv. Kříže
337.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Třebušín
V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.
 socha sv. Anny
420.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Milešov
Barokní pískovcový sloup se sochou sv. Anny nechal vztyčit podle erbu na bohatě profilovaném soklu majitel Milešova Zikmund Gustav Hrzán z Harasova (†1766) s chotí Marií z Harrachu. Sv. Anna má na pravé ruce Pannu Marii, která ukazuje do knihy (starozákonní symbol Mesiáše) v levé ruce sv. Anny.
 socha sv. Antonína Paduánského
433.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Milešov
Jedním z pozůstatků barokní komponované krajiny v okolí Milešova je socha svatého Antonína Paduánského, stojící od poloviny 18. století u silnice z Vlastislavi. Na rozdíl od některých dalších soch ze souboru se zatím dochovala jen minimálně poškozená.
 socha sv. Jana Nepomuckého
280.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Františkov nad Ploučnicí
Barokní bohatě zdobený sokl umístěný ve stínu staré lípy v polovině horní cesty mezi Benešovem a Františkovem nad Ploučnicí. Dostupné prameny uvádějí, že zde stávala socha sv. Jana Nepomuckého, kterou tu však už nenajdeme.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Kololeč
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z doby kolem roku 1800. Socha patří od r. 1958 mezi chráněné nemovité památky ČR.
 socha sv. Vavřince
160.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Socha patrona města z r. 1746 se dvěma andílky tvoří nároží Mírového náměstí a Velké Dominikánské ulice. Na podstavci se nachází reliéf sv. Floriána, nápis o opravě z r. 1853 péčí stavitele Josefa Gaubeho a další zápisy o opravách z let 1952 a 1997. Autor díla je neznámý.
 Srdov
Hradec, Ratzken
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Srdov
Zaniklé hradiště na kopci Hradec nedaleko Levína nebylo dosud podrobněji prozkoumáno přestože jej popsali již zakladatelé české archeologie J. E. Vocel a K. Hraše. Do současnosti se zachovaly mohutné zbytky valu kryjící západní a severní stranu opevněné lokality.