Kostel z přelomu 40. a 50. let 18. století (arch. Löhrer) nahradil starší gotickou stavbu, barokně upravenou roku 1699. Do roku 1786 sloužil klášteru servitů, poté jako farní. Chátrání po roce 1945 v posledních desetiletích pokračuje stále rychleji.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Církvice
Církvický filiální kostel Nanebevzetí P. Marie je poprvé zmiňován r. 1352. Dnešní barokní stavba pochází z r. 1701. Kostel nemá věž, pouze sanktusník. Jde o jednolodní orientovanou stavbu s odsazeným polygonálním presbytářem. Při severním boku je sakristie s emporou. V sousedství stojí zvonice.
Pseudogotický kostel na místě bývalé kapličky ze 14. stol. Dnešní kostel postaven v letech 1893 – 1895 za vydatné pomoci místních obyvatel. Je podélný jednolodní s hranolovou věží při západním průčelí, kněžiště je uzavřeno polygonálně.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Benešov nad Ploučnicí
Goticko-renesanční trojlodní kostel v severozápadním rohu původního hrazeného města. Postaven v letech 1483–1557 na místě starší stavby, ze které byla patrně převzata hlavní věž v severozápadním rohu. Později několikrát upravován.
Pravděpodobně původně barokní kostel, upravený v novorománském stylu v 19. století. Stojí na návrší nad někdejší hornickou obcí (těžba stříbra) uprostřed zanedbaného hřbitova. Nedávno opraven.
Na místě starší kaple byl v Povrlech roku 1936 postaven kostel stejného zasvěcení. Pozoruhodná stavba kruhového půdorysu s hranolovou věží akcentuje křižovatku dvou hlavních komunikací obce.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Střekov
Novobarokní farní kostel někdejší samostatné obce Novosedlice-Kramoly. Postaven 1901-03 podle projektu architekta Max von Loose z Teplic. Velká oprava před r. 2000. Jednolodní kostel s obdélným odsazeným trojboce zakončeným závěrem orientovaným k severu a věží při jihozápadním rohu lodě.
Původně barokní kostel nechal roku 1682 v Jílovém postavit Ernest von Thun, kníže arcibiskup salcburský. Po požáru 1859 byl přestavěn v obtížně zařaditelném neoslohovém pojetí. Po roce 1945 zanedbaný objekt byl nedávno opraven.
Kostel Povýšení sv. Kříže založen roku 1788 podle návrhu T. Grubera. Krátce na to vyhořel a roku 1798 byl postaven znovu. Zajímavostí je u jižního vchodu zazděný klenební svorník s reliéfem, známým pod názvem Levínský kocour.
Barokní kostel z let 1687–1691 na půdorysu rovnoramenného kříže se soudobým vybavením, fresky od Josefa Kramolína. Na jižní straně v 18. stol. přistavěna kaple Panny Marie Sněžné. Kostel spojen se zámkem krytou chodbou na pilířových arkádách. V kryptě uloženy ostatky rodu Thunů.
Původně gotický jednolodní kostel s mírně šířkově a výškově odsazeným presbytářem orientovaným k východu a hranolovou věží v jihozápadním rohu lodi. Poprvé připomínán 1363, kolem roku 1550 přestavěn, 1936 přistavěna západní předsíň.