Turistické cíle v okolí obce Horní Zálezly

Osamělý vulkanický kužel z olivinického nefelinitu 590 m n. m. . Čedičová hornina se rozpadá v kvádrové bloky a odlučné sloupce, pod nimi suťová pole. Na vrcholu turistická chata. Území je národní přírodní rezervace.

Čtyřpatrová dřevěná rozhledna na Lucemburkově kopci vznikla prací nadšenců za pomoci dobrovolné sbírky v letech 2017-2020 jako doplněk lyžařského areálu v Českém středohoří. Je volně přístupná veřejnosti od kolaudace v květnu 2020.

Památník českého romantického básníka Karla Hynka Máchy v Máchově ulici v Litoměřicích je zřízen jako světnička. Zde básník bydlel a 6. listopadu 1836 zemřel.

Most postavený v letech 1994-1998 podle návrhu architekta Romana Kouckého. Celková délka mostu je 178,5 m, hmotnost hlavního mostního objektu 2850 tun. Oceněn v roce 1999 v soutěži kongresu ECCS prestižní cenou "Steel Design Award 1999".

Barokní mariánský sloup uprostřed čtvercové části náměstí Míru, pravděpodobně z roku 1742, se čtyřmi sochami světců a čtyřmi reliéfy s mariánskými motivy na soklu. Na vrcholu socha Immaculaty.

Největší vodní dílo meziválečného Československa přehradilo Labe pod střekovskou hradní skálou. Kromě zlepšení plavebních podmínek a výroby elektřiny umožňuje i zajímavou možnost přechodu největší české řeky suchou nohou.

Honosná pohřební kaple na jižním úbočí kopce nad osadou Hradec byla postavena podle projektu arch. Ludwiga Zettela roku 1881. Rodině Schroll patřil liběšický velkostatek v letech 1871–1945.

Nejstarší průmyslový pivovar ve městě zaujal roku 1720 místo královského hradu. První stavební etapa skončila 1739, areál byl poté mnohokrát přestavován a rozšiřován. Současná podoba pochází převážně z přelomu 19. a 20. století. Výroba zastavena 2002.

Jedna z nejmenších MPR v ČR byla vyhlášena zejména na ochranu souboru gotických štítových domů, doplněných pozůstatky městského feudálního sídla, barokním kostelem a domy z 18.–19. století. V ochranném pásmu řada památek maloměstské architektury.

Městská věž v Litoměřicích patří k výrazným pozdně gotickým a renesančním městským věžím českých měst. Otázka návaznosti na starší objekt není vyřešena, současná věž snad z let 1514–7. Vždy patřila městu, přízemní komora sloužila jako městský tresor.

Novobarokní divadelní budova postavená 1908–09 dle projektu Alexandera Grafa na místě někdejšího rybníku. Sochařská výzdoba ochuzena za II. světové války, počátkem 70. let 20. stol. nástavby na bocích. Velká rekonstrukce na přelomu tisíciletí.

Reprezentativní lázeňský dům si postavilo město Ústí nad Labem (Aussig) v letech 1907–08. Čtyři roky nato navrtán termální pramen, kterého se využívá dosud. Vnější vzhled rehabilitovala velká oprava v nedávných letech.