Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Brná

nebo vyberte

Ústí nad Labem-Brná

Ústecký kraj,  Ústí nad Labem  (UL)
Nalezeno celkem 333 záznamů, 20 / 28 stran, vyhledáno za 0.36 sec
 Panna
594.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Řepčice
Téměř zcela zaniklý hrad, postavený r. 1421 katolíkem Zikmundem z Vartenberka jako opozice proti husitskému hradu Kalich. V r. 1423 dobyt husity a po nich r. 1437 krajskou hotovostí.
 Paradies
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Rtyně nad Bílinou
Hrad vznikl kolem r. 1400, kdy stavba byla povolena purkrabímu na Rebštejně, dále Jindřichu Spiegelovi, rýzmburskému hejtmanovi a Dobešovi z Bran na Střekově. O výstavbě a další existenci hradu se nedochovaly jiné zprávy.
 Pieta
171.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Brozánky
Barokní lidová práce z pol. 18. stol. na odbočce ze silnice II/258 do vsi. Na hranolovém soklu s reliéfy sv. Anny, Nejsvětější Trojice a sv. Františka z Assisi titulní plastika. Roku 1998 originál přenesen do kostela sv. Václava a nahrazen kopií.
 piliř se sochou sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Pilíř se sochou sv. Jana Nepomuckého dal vyrobit r. 1706 litoměřický rychtář Gottfried Sebastian Heintz. Není známo, kdo toto umělecké dílo vytvořil. Další nápis obsahuje chronogram 1760, toho roku sem byla přemístěna svatojánská pobožnost. Od r. 1958 patří pilíř se sochou mezi chráněné památky ČR.
 pivovar
151.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Terezín
Městský pivovar v Terezíně byl uveden do provozu roku 1787. V 19. a počátkem 20. století byl modernizován, výroba byla zastavena po vysídlení civilního obyvatelstva města roku 1942. Od té doby funguje jako skladiště.
 Ploskovice
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Ploskovice
Zámek nechala roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská. Stavitelem byl Kilián Ignatz Dietzenhofer. Zámek prošel úpravami a dnešní podoba je z 2. pol. 19. století.
 podzemní továrna Richard
B5 - Richard
technická památka, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Podzemní továrna byla vybudována nacisty v l. 1944-45 v bývalých hlubinných vápencových lomech (těžba vápence v l. 1850 - 1944). V továrně probíhala zbrojní výroba od podzimu r. 1944. Po válce se zde ještě do r. 1963 těžil vápenec. V průběhu let komplex značně zchátral, od r. 2002 nepřístupný.
 pomník 42. pěšímu pluku
152.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Terezín
Secesní kruhový altán uprostřed dnešních Smetanových sadů byl roku 1914–6 postaven na památku granátníků 42. pěšího pluku. Za I. republiky zde byla busta T. G. Masaryka odstraněná za okupace. Rekonstruován po povodni 2002.
 pomník bitvy u Chlumce a Přestanova 1813
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Stradov
Kamenný pomník, postavený na návsi ve Stradově ke 100. výročí bitvy u Chlumce a Přestanova. Ta proběhla koncem srpna 1813 mezi napoleonskou armádou a spojenými vojsky Ruska, Pruska a Rakouska.
 pomník bitvy u Ústí
180.0 m. n.m.
Na Běhání
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Chabařovice
Replika pomníku z roku 1952, který stál asi 800 m jihovýchodně na katastru zaniklých Hrbovic. Původní pomník z roku 1926 odstřelen 21. 6. 1941, zachovala se řada darovacích kamenů z míst se vztahem k husitství. Dnešní pomník odhalen roku 2000.
 pomník generála Colloredo-Mannsfelda (rakouský pomník)
290.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Varvažov
Pomník zvaný obecně Rakouský patří ve skutečnosti generálu Jeronýmu Colloredo-Mansfeldovi. Příslušníci jeho jednotky a příbuzní jej nechali postavit podle návrhu pplk. Querlonda r. 1825. Spolu s ostatními pomníky bitvy rekonstruován poč. 70. let 20. stol.
 pomník generála Kleista
Nakléřov
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Petrovice
Pomník postavený ve formě kamenného obelisku roku 1913 ke 100. výročí bitvy u Chlumce a Přestanova připomíná generála von Kleist, velitele pruského sboru, který svým nečekaným příchodem 30. 8. 1813 odřízl francouzské armádě ústupovou cestu do Saska.