Turistické cíle v okolí obce Roudníky

nebo vyberte

Roudníky

Ústecký kraj,  Ústí nad Labem  (UL)
Nalezeno celkem 307 záznamů, 7 / 26 stran, vyhledáno za 0.32 sec
 kaple sv. Jana Křtitele
180.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Chabařovice
Bývalé poutní místo na východním okraji města sestává z grotty z roku 1750 a kaple, postavené o 15 let později. Velká přestavba 1822–3, další úpravy 1925, naposledy počátkem 90. let 20. století. Pronajata pravoslavným, prázdná, bez využití.
 kaple sv. Jana Křtitele
400.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Kamýk
Na místě starší kaple (snad 1551) zničené Švédy 1640 byl o 20 let později postaven nový šestiboký objekt, krytý kopulí s lucernou. Tradice pravidelných poutí se udržela do II. světové války, po ní kaple zpustla. Obnovena počátkem 90. let 20. století.
 kaple sv. Petra a Pavla
Krásný Les
sakrální památky - kaple, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Petrovice
Kaple sv. Petra a Pavla z roku 1812, obdélníkového půdorysu s polokruhovým závěrem a polygonální dřevěnou zvoničkou.
 kaple sv. Václava
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Bílka
Kaple sv. Václava byla postavena v l. 1996-2000 podle návrhu ak. arch. Ivana Noska, výzdoba interiéru ak. sochař prof. Jan Koblasa. Zvon z pův. kaple sv. Václava (přibl. 1740 - 80 l. 20. stol., stržena pro špatný stav). Moderní kaple získala ocenění v soutěži Ústeckého kraje "Stavba desetiletí".
 kaple sv. Vincence z Ferrary
155.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Sebuzín
Pozdně barokní kaple sv. Vincence z Ferrary v Sebuzíně postavena r. 1745 a opravena r. 1874. Čtvercová stavba s půlkruhovou apsidou a hřebenovou zvoničkou, v níž je zavěšen litinový zvon. Ve štítu výklenek s kamennou soškou Krista Trpitele. Interiér tvoří malý oltář s lidovými soškami.
 kaple sv. Wolfganga
770.0 m. n.m.
Kněžiště
sakrální památky - kaple, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Krupka
Kaple hornické osady Kněžiště vznikla ve 14. stol., poničena za třicetileté války, obnovena v letech 1692–1700. Po r. 1945 zpustla, opravena poprvé v 70. letech, důkladně v letech 1999–2000 v rámci projektu hornické naučné stezky. Slouží k církevním i kulturním účelům.
 kašna se sochou Panny Marie
232.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Teplice
Empírová kašna z roku 1816 sestává ze dvou nádrží, nesených středovým sloupem, na jehož vrcholu stojí barokní socha Panny Marie (Madony, Immaculaty) pocházející z poloviny 18. století, přenesená do Teplic z nedalekého Bohosudova.
 kašna se sochou sv. Floriána
205.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Bílina
Kašna se čtverhranným kamenným bazénem, v jehož středu stojí sloup se sochou svatého Floriána v typickém vyobrazení v ploše bílinského náměstí. Postavil 1682 G. P. Toscano, upravena počátkem 19. stol.
 kašna se sochou sv. Floriána
220.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Duchcov
Barokní kašna z roku 1728 od sochaře J. I. Popela a kameníka I. Reichmana z Oseka, rekonstrukce v polovině 20. století.
 katovna
170.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Litoměřice
Jedno z mála autenticky dochovaných obydlí městského kata v Čechách zůstalo shodou okolností i jediným dochovaným objektem horní části starého předměstí Horní Zásada, jehož zástavba zanikla při stavbě sídliště v 80. letech 20. století. V 90. letech adaptováno na restauraci.
 klášter dominikánů s kostelem sv. Vojtěcha
145.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Soubor barokního kostela a kláštera v centru města, postavený na místě bývalého zeměpanského hradu z počátků českého státu.
 Klášter kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského
220.0 m. n.m.
beuronská kaple
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Teplice
Kaple s nástěnnými malbami tzv. Beuronské umělecké školy z let 1888–1889 v areálu teplického gymnázia, dříve exerciční středisko boromejek s obecnou školou, jeslemi, opatrovnou a dívčím penzionátem, založený v roce 1865.