Turistické cíle v okolí obce Chabařovice

Skalní město, sestávající ze dvou základních částí (Velké a Malé stěny) nad obcí Tisá. Zvětráváním pískovce zde vznikla řada skalních útvarů, které přitahují od 19. století pozornost turistů.

Lovecký zámeček nechal postavit roku 1821 hrabě August Ledebour-Wicheln. Po roce 1918 byl zámek pronajat Českému abstinenčnímu svazu v Praze. Dnes je v zámku dětský domov.

Zaniklý hrad ve středověkém městě Ústí nad Labem nemá přesnou lokaci. Podle nejnovějších poznatků stával pravděpodobně severovýchodně od kostela sv. Vojtěcha. Jediná písemná zmínka pochází z r. 1283. Zanikl asi po vzniku hradu Střekova, který jistě převzal jeho funkce (clo, stráž Labe, a pevnost).

Vaňovský vodopád na Podlešínském potoce je součástí národní přírodní památky Vrkoč, která leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Je vysoká 12 m a je největším vodopádem v Českém středohoří.

Rozhledna vysoká 12 m (639 m.n.m.). V l. 1891-1902 zde byla dřevěná konstrukce s plošinou (Spol. pro České středohoří). R. 1927 postavena 4m kamenná podezdívka a 10m dřevěná věž, stála do 70. let 20. stol. R. 1972 upevněna nová ocelová rozhledna.

Zbytky zdiva hradu, založeného zřejmě v pol. 14. st. Vartemberky, poté patřil po r. 1378 Škopkům z Dubé a v l. 1401–1465, kdy je uváděn naposledy, opět Vartemberkům. Patrné zbytky předhradí a jádra s valy, příkopy a zbytkem nároží paláce.

Zaniklá gotická tvrz stávala na severovýchodě obce. Polovina vsi (a později i celá ves) Velemín patřila Kaplířům ze Sulevic, kteří ji i s tvrzí prodali až ke konci 15. století. Druhá polovina vsi patřila nejdříve klášteru sv. Jiří na Pražském hradě.

Takzvaný zámek ve Velemíně byl pravděpodobně spíše vrchnostenským dvorem s velkou obytnou budovou pro jeho správce. V současné podobě pochází z 18. století, některé detaily možná zachovány ze starší stavby. Po roce 1990 zpustl, v posledních letech proběhly některé zajišťovací práce.

Zámek postaven r. 1842 - 1854 za Karla Chotka podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. R. 1885 podle návrhu drážďanského architekta Fleischera přestavěn do novorenesanční podoby. Součástí zámeckého areálu je cenný přírodně krajinářský park.

Zámek postaven v 1. pol. 18. stol. v severní části bývalého dvora s tvrzí v době, kdy statek byl v majetku dcery Filip Zikmund z Dietrichsteina Ernestiny, provdané za Ferdinanda Bonaventuru z Harrachu. Dnes patrová budova s mansardovou střechou.

V r. 1251 dvorec cisterciáckého kláštera Altzelle v Míšni a započto s pěstováním vína a hloubením sklepů. V r. 1543 doložena tvrz a v 17. stol. za Jana Hartvíka z Nostic, postavena střední část zámku. Koncem 18. stol. přistavěna jednopatrová křídla.

Dvůr Velvěty je poprvé uveden roku 1333, samotná tvrz však je poprvé zmíněna až r. 1546. Sídlo existovalo ještě za Aldringenů r. 1652. V místě tvrze byl r. 1744 postaven barokní Panský dvůr. Dnes je v rekonstruovaném dvoře restaurace a kanceláře.