Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Sebuzín

Vila jednoho z nejbohatších podnikatelů v uhelném průmyslu v severočeské hnědouhelné pánvi v representační ulici někdejšího centra obchodu a překládky hnědého uhlí monarchie i I. republiky. Rozlehlý objekt dnes slouží knihovně.

Palácová vila představitele první generace ústeckých Petschků byla postavena v tehdejší Stromovce roku 1890. Úpravy z let 1902 a 1934. Po roce 1938 sídlo německých úřadů, po roce 1945 orgánů KSČ. Od konce 80. let městská obřadní síň a umělecké škola.

Téměř zcela zaniklý hrad, postavený r. 1421 katolíkem Zikmundem z Vartenberka jako opozice proti husitskému hradu Kalich. V r. 1423 dobyt husity a po nich r. 1437 krajskou hotovostí.

Hrad vznikl kolem r. 1400, kdy stavba byla povolena purkrabímu na Rebštejně, dále Jindřichu Spiegelovi, rýzmburskému hejtmanovi a Dobešovi z Bran na Střekově. O výstavbě a další existenci hradu se nedochovaly jiné zprávy.

Barokní lidová práce z pol. 18. stol. na odbočce ze silnice II/258 do vsi. Na hranolovém soklu s reliéfy sv. Anny, Nejsvětější Trojice a sv. Františka z Assisi titulní plastika. Roku 1998 originál přenesen do kostela sv. Václava a nahrazen kopií.

Pilíř se sochou sv. Jana Nepomuckého dal vyrobit r. 1706 litoměřický rychtář Gottfried Sebastian Heintz. Není známo, kdo toto umělecké dílo vytvořil. Další nápis obsahuje chronogram 1760, toho roku sem byla přemístěna svatojánská pobožnost. Od r. 1958 patří pilíř se sochou mezi chráněné památky ČR.

Městský pivovar v Terezíně byl uveden do provozu roku 1787. V 19. a počátkem 20. století byl modernizován, výroba byla zastavena po vysídlení civilního obyvatelstva města roku 1942. Od té doby funguje jako skladiště.

Zámek nechala roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská. Stavitelem byl Kilián Ignatz Dietzenhofer. Zámek prošel úpravami a dnešní podoba je z 2. pol. 19. století.

V barokní zámek byla v první polovině 18. století přestavena starší tvrz. Zámek je jednoposchoďová podélná budova s mansardovou střechou. Nyní budova chátrá, stejně jako zbytky zpustlého zámeckého parku.

Podzemní továrna byla vybudována nacisty v l. 1944-45 v bývalých hlubinných vápencových lomech (těžba vápence v l. 1850 - 1944). V továrně probíhala zbrojní výroba od podzimu r. 1944. Po válce se zde ještě do r. 1963 těžil vápenec. V průběhu let komplex značně zchátral, od r. 2002 nepřístupný.

Secesní kruhový altán uprostřed dnešních Smetanových sadů byl roku 1914–6 postaven na památku granátníků 42. pěšího pluku. Za I. republiky zde byla busta T. G. Masaryka odstraněná za okupace. Rekonstruován po povodni 2002.

Kamenný pomník, postavený na návsi ve Stradově ke 100. výročí bitvy u Chlumce a Přestanova. Ta proběhla koncem srpna 1813 mezi napoleonskou armádou a spojenými vojsky Ruska, Pruska a Rakouska.