Turistické cíle v okolí obce Duchcov

Původně gotický kostel, připomínaný poprvé roku 1384 jako farní. Upravován snad renesančně a barokně, po požáru roku 1814 obnoven do roku 1819. Po roce 1945 chátral, dnes nevyužívaný, provedeny nejzákladnější zajišťovací opravy.

Na místě původního kostela ze 14. stol. postavil Chr. Lagler 1717–21 barokní jednolodí se západní věží. Obklopen zdí bývalého hřbitova se zbytky náhrobků a márnice. Fara z r. 1733 severovýchodně pod kostelem, dále na sever kamenný kříž z r. 1801.

Původně gotický kostelík klášterního špitálu v Oseku byl důkladně barokně přestavěn Ottaviem Broggiem kolem roku 1713. Přestavba odstranila následky devastace za třicetileté války.

Původně gotický kostelík ze 14. stol v obci na úbočí Č. středohoří. Z původní stavby pochází presbytář a krátký navazující úsek lodi. Naposledy upraven r. 1904. Obklopen zanedbaným hřbitovem, vymezeným kamennou zdí, prolomenou zřejmě renes. branou.

Snad na místě staršího předchůdce (doložen 1383), přestavěného 1662, postaven 1734–7 Chr. Laglerem barokní kostel. Původně obklopen hřbitovem se čtyřmi nárožními výklenkovými kaplemi, z nichž jihovýchodní zanikla při stavbě nové silnice.

Kostel v Mikulově nahradil roku 1770 staršího předchůdce, pocházejícího zřejmě ze 16. století. Jednoduchá pozdně barokní stavba stojí na severní straně náměstí, v současné době neslouží původnímu účelu.

Dnes zcela zaniklý kostel sv. Mikuláše byl poprvé připomínán jako farní ve 14. století. V 19. století byl pseudorenesančně přestavěn. Ve druhé polovině 90. let minulého století byl, jako poslední budova ve vsi, zbořen.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavený v letech 1756-1763. Vysvěcen byl r.1763. Od roku 2005 postupně restaurován.

Bývalý farní kostel Starého Oseka byl postaven jako barokní novostavba v letech 1751–55. Nahradil původní objekt, pocházející pravděpodobně ze 13. století. V posledních desetiletích je trvale uzavřen a chátrá. Obklopují ho zbytky hřbitova.

Barokní kostel z roku 1706 na místě staršího předchůdce stojí uprostřed obce na hraně hlubokého údolí Bíliny. Obklopen hřbitovem s eliptickou ohradní zdí, v jejímž východním vrcholu se tyčí zvonice.

Na místě vlastnického kostela, připomínaného roku 1067 v podhradí, byl počátkem 14. stol. postaven farní kostel nového města. Přestavován koncem 14. stol., po požáru 1568 (1573–5) a 1870–2 (arch. Denhart).

Gotický kostel z 13. století, přestavěn na poč. a ve 2. pol. 15. století. Dále upravován poč. 16. století. V letech 1643-77 opraveny škody 30-leté války. Po požáru r. 1939 je ve zříceninách.