Turistické cíle v okolí obce Ohníč

Rozhledna s restaurací byla postavena r. 1897 k 30. výročí panování Františka Josefa I., vybudoval ji Horský spolek. Po 2. sv. válce rozhledna zchátrala, od poč. 90. let 20. stol. v soukr. vlastnictví, nevyužívána. Opravena novým majitelem a otevřena v dubnu r. 2014.

V pohřebních kaplích na třebívlickém hřbitově jsou uloženy ostatky Ulriky von Levetzow a členů rodin von Levetzow a Klebelsberg.

Ruiny zanikajícího čtyřkřídlého zámku ve výrazné poloze nad obcí. Původní tvrz vystavěna ve 14. století, přestavěna na renesanční zámek a rozšířena. Od 60. let 20. století chátrá a je rozebírán na stavební materiál.

V roce 1767 získal Tučapy v dražbě Vavřinec z Escherichu a přestavěl původní tvrz z pol. 16. století na zámek. Později klasicistně a romanticky upraven. Jednopatrová budova o dvou křídlech se třemi nárožními věžičkami, malý park.

Zalesněný vrch Líska se tyčí do výšky 534 m nad mořem severně od Libčevsi. Keramické fragmenty, nalezené na úzkém, podlouhlém a nehostinném vrcholu nasvědčují o nějaké formě užívání již v pravěku. To možná mělo souvislost s nedalekým hradištěm u Měrunic.

Rekonstruovaný třístřílnový objekt čs. opevnění XI./186/C vz. 36 kontrolující řeku Bílinu a provoz na silnici Ústí n/L - Trmice. Jediné muzeum opevnění na Ústecku a jedno z mála muzeí tohoto typu objektu spravuje KVH Trmice. Cílem je uchování památky na odhodlání našeho národa k obraně republiky.

Osamělý vulkanický kužel z olivinického nefelinitu 590 m n. m. . Čedičová hornina se rozpadá v kvádrové bloky a odlučné sloupce, pod nimi suťová pole. Na vrcholu turistická chata. Území je národní přírodní rezervace.

Lucký mlýn se prvně zmiň. po r. 1620. Rodina Šašků ho měla nejprve od r. 1695 v pronájmu od svatojiřského kláštera, r. 1720 jej koupila. V 2. pol. 19. stol. byl mlýn stavebně rozšířen, funkční do roku 1953. V rekonstrukci od r. 2008. Chráněná kulturní technická památka, unikátně zachované zařízení.

Mezi obyvateli hornického města Hrob se od poloviny 16. stol. šířilo luterství. S pomocí saských souvěrců si roku 1611 postavili kostelík. Jeho zboření 12. 12. 1617 bylo jednou ze záminek k povstání proti Habsburkům, kterým začala třicetiletá válka.

Soubor hrázděných i zděných maloměstských domů někdejšího horního města Mikulova (Niklasbergu) v údolí Bouřlivce v Krušných horách. Objekty z 18.–19. století si zachovaly původní měřítko, často i řadu detailů.

Největší vodní dílo meziválečného Československa přehradilo Labe pod střekovskou hradní skálou. Kromě zlepšení plavebních podmínek a výroby elektřiny umožňuje i zajímavou možnost přechodu největší české řeky suchou nohou.

Novobarokní divadelní budova postavená 1908–09 dle projektu Alexandera Grafa na místě někdejšího rybníku. Sochařská výzdoba ochuzena za II. světové války, počátkem 70. let 20. stol. nástavby na bocích. Velká rekonstrukce na přelomu tisíciletí.