Turistické cíle v okolí obce Bílka

nebo vyberte

Bílka

Ústecký kraj,  Teplice  (TP)
Nalezeno celkem 407 záznamů, 6 / 34 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 hotel Prince de Ligne
233.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Teplice
Velký empírový dům v západním čele Zámeckého náměstí byl postaven roku 1824 Antonem Richterem na místě dvou starších objektů. Fungoval zde luxusní lázeňský hotel až do období po II. světové válce. Poté zchátral, po roce 1986 velká rekonstrukce, při které byla zachována obě původní průčelí.
 Hradišťany
752.0 m. n.m.
Radelstein, Hradišťanská louka
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Mukov
Hradišťany jsou rozsáhlé opevněné místo na stejnojmenném kopci a ačkoli bylo zkoumáno již nestory české archeologie J. E. Vocelem a K. Hrašem v 19. století, nevíme o něm takřka nic. Nalezena byla pouze keramika knovízské kultury a dvě neolitické sekerky.
 Hradiště
208.0 m. n.m.
tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Bžany
Renesanční tvrz Ledvických z Chanova přestavěná na sýpku. Postavena před r. 1550 po připojení k Teplicím r. 1590 ztrácí rezidenční funkci. Tvrz je mohutná obdélná dvoupatrová stavba s klenutými sklepy.
 hradiště Hrádek
269.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Libochovany
Hradiště z mladší doby bronzové, pozdní doby halštatské a raného středověku o rozloze 21 ha. Jeho akropoli tvoří Tříkřížový vrch neboli Kalvárie. Na severní straně je areál hradiště ohraničen dvojicí mohutných valů.
 Hradištko
Radyšek, Radisken
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Měrunice
Hradiště na vrchu Hradištko nedaleko Měrunic bylo vystavěno dodnes neznámou kulturou a není proto datováno. Jediný badatel J. K. Hraše je prozkoumal ve druhé polovině 19. století. Zarostlý a špatně přístupný vrchol ukrývá zbytky valů.
 hrob rodiny Sanderovy
190.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Výjimečný náhrobek ve formě makety dómské zvonice zdobí hrob rodiny jejího stavitele Franze Sandera (1836–1926). Pískovcový náhrobek byl nedávno očištěn a zbaven křovinného porostu.
 Hrobčice
tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Hrobčice
Chátrající budova renesanční tvrze postavené Kaplíři ze Sulevic či Rausendorfery v 2. pol. 16. stol. R. 1596 zboží spojeno s Mirošovicemi, v l. 1688-1945 majetkem Lobkoviců a součást bílinského panství. Poté utilitárně využívána státním statkem. Dnes v majetku obce, prochází postupnou rekonstrukcí.
 hromadný hrob
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Přestanov
Lesík s pohřebištěm vojáků padlých v bitvě u Chlumce a Přestanova (29.–30. 8. 1813) mezi francouzskou napoleonskou armádou a koalicí Rakouska, Ruska a Pruska. Vlastní hrob označuje kříž s kamenným podstavcem.
 Jezuitská hvězdárna
190.0 m. n.m.
městské opevnění
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Litoměřice
Hranolová hradební věž byla součástí městského opevnění. V letech 1360-1380 vybudována jako součást nových hradeb, postavených v souvislosti s rozšiřováním města. R. 1705 byla věž přestavěna v horní části na barokní vyhlídkový pavilon, zvaný Jezuitská hvězdárna. Od r. 2012 je zde Muzeum loutek.
 jezuitská kolej s kostelem Zvěstování Panny Marie
160.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Nad původním kostelem vznikla 1654–1731 mohutná kolej a kostel Zvěstování Panny Marie podle projektu obou Broggiů. Jesuitům sloužila do 1773, pak kněžský seminář, strojně početní stanice ČSD a sídlo stavební firmy. Kostel patří zdejší galerii.
 Jubilejní pomník
pomník, památník, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Chlumec
Kamenný památník na jižním úpatí kopce Horka na východním okraji Chlumce. Postaven ke 100. výročí porážky francouzské armády spojeneckými vojsky koncem srpna 1813 podle projektu J. Schneidela. Uvnitř bývalo malé museum, po roce 1945 prostor prázdný.
 Juchtová kaple
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Přestanov
Výklenková kaple u křižovatky nad Přestanovem stojí v místech prudkých bojů mezi francouzskými vojáky a ruskou carskou gardou v první den bitvy u Chlumce a Přestanova (29. 8. 1813) jako jejich připomínka. Po roce 1945 zchátrala, nedávno obnovena.