tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Měrunice
Starou tvrz v Žichově vlastnili pravděpodobně vladykové ze Žichova, příslušníci nižší šlechty. Písemně jsou zmíněni v letech 1239 až 1251, dále roku 1341 a 1358. Stud ze Žichova byl dokonce norimberským purkrabím. Můžeme se domnívat, že jim tvrz patřila spolu s vesnicí.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libochovice
První zmínky o Židech v Libochovicích jsou z 2. pol. 16. stol. Po r. 1591 začali být Židé soustřeďováni na západním předměstí a v první pol. 17. stol. zde vznikl uzavřený sídelní okrsek. Zachovala se řada soukromých domů, obecní dům a základy mikve.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libochovice
Hřbitov s dochovanými cennými renesančními a barokními náhrobky, nejstarší jsou z konce 16. století. Založen roku 1584. V roce 1846 rozšířen. Poslední pohřeb v roce 1939. Dnes postupně opravován.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Bílina
Bílinský židovský hřbitov byl založen roku 1891. První náhrobky pocházejí z tohoto roku – kromě jednoho, který sem byl přenesen z jiného hřbitova. Poslední pohřeb se zde konal roku 1939. V současnosti je hřbitov zanedbaný.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Čížkovice
Malý židovský hřbitov, pravděpodobně založen po r. 1819 a používán do konce 19. stol. Ve 20. stol. zchátral a téměř zanikl. Jeho rekonstrukce proběhla v l. 2005–6. Dochovalo se zde cca 50 náhrobků s hebrejskými a německými nápisy.
sakrální památky - židovské památky, přestavěno, není známo, Ústecký kraj, Lovosice
Židovský hřbitov v Lovosicích leží v severní části městského hřbitova, založen byl v roce 1872, poničili jej nacisté a zrušen byl za komunistické vlády. Novorománská obřadní síň dodnes k pohřbům.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Třebívlice
Hřbitov byl založen ve druhé polovině 19. století, z této doby pocházejí nejstarší náhrobky. Poslední pohřeb se zde konal roku 1941, tedy těsně před deportacemi židovského obyvatelstva. Hřitov je nepřístupný, protože leží uprostřed vinic.
Ojedinělá ukázka světské barokní židovské architektury. Starší budova koželužny, přestavěna do pozdně barokní podoby po r. 1744. Sídlo židovské rady starších, školy i soudu.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, České Zlatníky
Znělcový vrch Zlatník (522 m n. m.) na okraji Českého středohoří je národní přírodní rezervací od r. 2017. Je přístupný pouze po červené turistické značce, která vede ze vsi České Zlatníky až na vyhlídkový vrchol. Značenou trasu není dovoleno opouštět. Ve stráni je startoviště paraglidistů.
Jediná hrázděná zvonice v Čechách, dochovaná v celé výši, tvoří součást kostelního areálu ve dříve samostatné vsi Církvice, nyní části statutárního města Ústí n. Labem. Hrázděná konstrukce je vyplněna cihlovým zdivem.
Hranolová zděná zvonice je vetknuta do severovýchodního ohybu kamenné ohradní zdi bývalého hřbitova u zdevastovaného kostela v Lipé. Pochází nejpozději z doby jeho pozdně barokní přestavby r. 1788. Stejně jako kostel i ji pokrývá tvrdá cementová omítka. Zvon z r. 1567 byl odvezen do depozitáře.
Vysoká zděná hranolová třípodlažní barokní zvonice, soudobá se sousedním kostelem (1706), se kterým tvoří kompaktní areál, vymezený eliptickou hřbitovní zdí. Přízemí sloužilo jako márnice. Všechny zvony podlehly válečným rekvisicím ve 20. století.
židovský hřbitov
