Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Benice

Novorenesanční budova koleje nese název po svém zakladateli a hlavním mecenáši Josefu Hlávkovi. Postavena byla v letech 1902-1904 firmou Matěje Blechy podle projektu architekta Josefa Fanty. V roce 1939 zde bydlel Jan Opletal. Památkově chráněná od roku 1958, od roku 2019 národní kulturní památka.

Novogotický zámek byl přestavěn pravděpodobně ze staršího sídla ve druhé polovině 19. století. Dnes zámek slouží jako zdravotnické zařízení.

Nevelký zámeček z 2. poloviny 17. století, po zřízení vrchnostenského dvora postavený dominikány. Ti jej v roce 1860 směnili s baronem Ringofferem za statek v Libni. V zámečku bývala kaple sv. Augustina. Dnes po rekonstrukci.

Barokní sloup morového hřbitova z r. 1680 za vsí Holešovice. Po několikerém stěhování je od r. 1986 v areálu pražské ZOO. Sloup jsou vlastně 4,5 m vysoká pilířová boží muka na podstavci z pískovce zakončená čtyřhrannou do tří stran otevřenou vrcholovou kapličkou, nápisy na sloupu většinou nečitelné.

Hostavický zámek, který vznikl v 2. pol. 19. stol., se měl po r. 1934 stát součástí velkorysého projektu zahradního města Tomáše Bati. Vzhledem k politické situaci z plánů sešlo a zámek byl upraven pro školské účely, nyní je sídlem soukromé základní školy. Zámecký park byl revitalizován r. 2016.

Knovízské hradiště z pomezí doby bronzové a železné, později slovanské osídlení na sklonku starší a střední doby hradištní (8. až 9. stol. n. l.). Zaniklo rozsáhlým požárem, dosud dobře patrné relikty opevnění.

Terénní náznaky hradu na ostrožně s pozůstatky mohutného valu, šíjového příkopu. Plocha hradu se skládala ze 3 terasovitých úrovní, na vrchu zbyly části čtvercové budovy. Pochází ze 13.st., je ukázkou přechodu mezi hradištěm a hradem.

Hrádek postaven Václavem IV. kolem r. 1380. V 17. stol. přestavěn na klášter a později na trestnici, 1901-1905 vše zbořeno a hradní skála byla odlámána.

Významné slovanské hradiště ve tvaru trojúhelníkového areálu byl bráněn palisádou a valy, ty jsou dodnes patrné zejména na východě a severu. Průzkum terénu potvrdil existenci polského plotu i od západu.

Husův sbor církve československé byl vybudován v letech 1926-1928. Do věže byly umístěny dva zvony od zvonaře Diepolda. Větší, zrekvírovaný za 2. světové války, nahrazen r. 1966 novým. Průčelí zdobí tři vitrážová okna, která zobrazují Jana Žižku, Mistra Jana Husa a Jana Amose Komenského.