Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Vršovice

Kazanka je barokní viniční usedlost z konce 17. století. Současná podoba pochází z rekonstrukce v l. 1988-1990. Oprava interiérů a zahrady je z r. 1996. Předtím byl objekt téměř na zbourání. Povodeň v r. 2002 zpustošila přízemní podlaží. Dnes to je významný památkově chráněný objekt.

Opevněný objekt na kazínské skále nad Berounkou neznámého stáří, nálezy datují tuto lokalitu jak do pravěku, tak i do středověku. Někteří badatelé sem umísťují hrádek Bluk. Dochované valy a příkopy okolo dvoudílné dispozice.

Vrcholně barokní klášterní areál postavený podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera (kostel 1724–25, konvent 1726–32). Ke kostelu v r. 1761 přistavěna kaple sv. Tekly, projektovaná Josefem Ignácem Juschkou.

Z původního kláštera u sv. Kateřiny se zachovala jedině věž. U ní dnes stojí barokní chrám z poloviny 18. stol. Původní budovy kláštera byly zbarokizovány během dvacátých let 18. století . Samotný chrám byl zbarokizován o desetiletí poději.

Klášter založen Karlem IV. roku 1350 na jižním konci Nového Města nad Nuselským údolím. Unikátní osmiboká loď kostela zaklenuta až 1572, tehdy vztyčena stanová střecha. Jižně od kostela postaveny Svaté schody (1704-11). Obnova po pruském bombardování 1757, 1785 klášter zrušen. Dnes policejní museum.

Druhý nejstarší kostel Prahy založen kolem r. 920 a již v r. 973 přestavěn v románskou basiliku. Původní pohřebiště králů. R. 1142 basilika poškozena požárem. Na přelomu 19. a 20. stol. pokus o vrácení čistě románskéh vzhledu.

Kostel sv. Gabriela stojí na Smíchově v zadní části zahrady Kinských v areálu zaniklého kláštera. Stavba je představitelem u nám nepříliš časté tzv. beuronské umělecké školy. Jde o jeden z mála kostelů v ČR zasvěcený archandělu Gabrielovi.

Klášter v sousedství kostela sv. Mikuláše z roku 1706 na místě románské zástavby podle projektu F. M. Kaňka. Zbourán v rámci asanace v roce 1902, na jeho místě novobarokní dům z r. 1903.

Přípravy stavby zahájeny roku 1665, dokončen až roku 1702. Stavbu provázely sousedské spory s knížetem Lobkovicem a spory o autorství projektu. Přesto je jednou z nejzajímavějších staveb postavených v Praze na přelomu 17. a 18. stol.

Areál bývalého zemědělského dvora v Drastech koupily řádové sestry pro stavbu kláštera. Kromě něj je zde veřejnosti přístupná kaple sv. Terezie a zvonice. Stavba kláštera a hospodářského zázemí v roce 2025 ještě pokračuje. Při vchodu stojí Panský dům zapsaný do seznamu kulturních památek r. 1987.

K původnímu luterskému kostelu Nejsvětější Trojice byli po roce 1620 uvedeni bosí karmelitáni odměnou za duchovní vedení vítězných katolických vojsk v tažení proti stavovskému povstání. Od roku 1628 je zde chováno Pražské Jezulátko.