Turistické cíle v okolí obce Bedřichův Světec

Raná je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je též centrem paraglidingu a sportovního létání. Nejkratší přístup ze stejnojmenné obce.

Mostecký vrch Resl, vysoký 413 nad mořem, byl osídlen již ve středověku a první zmínka o zdejším dvoru pochází z roku 1290. Je nejzápadnějším kopcem Českého středohoří.

V roce 1804 Jakub Devechi v místech bývalé tvrze dal postavit barokní zámek. V roce 1902 zámek vyhořel. V roce 1904 Josefina Burgstalleroá dala vyhořelý zámek přestavět ve švýcarském stylu.

Šibeník je kopec vypínající se do výšky 320 m n. m. Původně byl, jak napovídá název, městským popravištěm a od 2. pol. 19. stol. až do 60. let 20. stol. zde bylo vojenské cvičiště. Za II. sv. války zde stála protiletadlová děla. V l. 1966–73 byl kopec zalesněn a stal se součástí městského parku.

K přechodu široké nivy Ohře byla v letech 1845–53 postavena komunikace, skládající se ze tří kamenných mostů a řetězového mostu přes vlastní řečiště. Ten v letech 1908–9 nahradil jeden z prvních betonových mostů v Čechách.

V městysi Slavětín, asi 2,5 km východně od Loun, stával od počátku 14. stol. menší hrad. Založen pány ze Rvenic, později dlouhodobě spjat s Házmburky. Zanikl asi po požáru městečka koncem 16. stol.. Definitivně rozebrán v letech 1833-1834.

Náročně architektonicky zpracovaný sloup Nejsvětější Trojice mezi kostelem svatého Jakuba a zámkem, sochařská výzdoba z Braunovy dílny. Součást barokního architektonicko-sochařského komplexu v Cítolibech.

Sloup z let 1707–13 (F. Tollinger), 1735 doplněn J. K. Vetterem. Trojboký, na vrcholu Trojice, pod oblačným soklem tři andělé, kolem šestiboké zábradlí se sochami svatých Josefa, Václava, Zikmunda, Floriána, Antonína, Prokopa, Karla Bor. a Jana Nep.

Sousoší s Nejsvětější Trojicí a Pannou Marií pochází z roku 1721 od Jana Jiřího Gerschlera a stojí před východním portikem poutního areálu kostela Panny Marie v Mariánských Radčicích.

Druhý žatecký barokní sloup postavený na dnešním náměstí 5. května na paměť požáru roku 1738. Přestože titulní plastikou je Nejsvětější Trojice, nazývá se sloup podle protipožárního patrona sv. Floriána, jehož socha stojí na podstavci.

Sousoší Piety na válcovém sloupu s hranolovým podstavcem a jednoduchou hlavicí. Postaveno 1710, obnova 1787. Autor neznámý, zřejmě místní. Stojí ve východní části Preissigova náměstí nad zámeckým areálem.

Autorem sloupu se sousoším Piety z roku 1701 je sochař J. K. Vetter. Jedná se o hladký sloup, solitér. Použit byl křídový pískovec z Lounska.