Turistické cíle v okolí obce Lužec

Pozůstatky unikátního vesnického židovského ghetta z počátku 18. století. Současné objekty vznikly scelováním původních miniaturních řadových domků. Ve dvoře zbytek soudobé synagogy, zdevastovaný hřbitov asi 1,5 km východně od vesnice.

Hřbitov malé židovské obce v někdejším poddanském městečku fungoval zřejmě od 17. do první poloviny 20. století. Postupně byl dvakrát rozšířen, vstupy do starších částí byly zazděny, z kolem vedoucí cesty viditelné.

Údajně založen v 15. století, poprvé doložen v 17. století. Obsahuje kolem 300 náhrobků pocházejících od 18. století do roku 1930. Do jižní zdi vsazena brána, která je současně průjezdnou márnicí a zřejmě i vozovnou.

Založen roku 1889, během II. sv. války téměř zničen nacisty. Zachováno pouze několik náhrobků z let 1895–1919 a obrubníky. Z márnice zůstaly zbytky obvodového zdiva. Obvodová zeď z červeného pískovce.

Bývalý židovský hřbitov leží ve strmém svahu mezi poli, doložen je roku 1724. Do dnešní doby se zachovalo asi sto hrobů z let 1826 až 1904.

Hřbitov někdejší židovské obce v Širokých Třebčicích (viz heslo) se dnes nachází na katastru sousední obce Mory, nad levým břehem potoka, který mezi oběma vesnicemi teče. Hřbitov se snad užíval do konce 30. let 20. století, dnes zarostlé zbytky.

Židovský hřbitov v Podbořanském Rohozci byl založen pro početnou komunitu v roce 1856 a pohřbívalo se zde až do roku 1931. Za druhé světové války byl zdevastován a dnes stále chátrá.

Židé žili v Měcholupech od poloviny 16. století a osídlení pokračovalo až II. světové války. Hřbitov si založili v roce 1857 jižně od obce na kopci. Byl zdevastován nacisty, dochováno cca 30 stél z let 1890-1928 a zbytky márnice. Dnes je v katastrofálním stavu zarostlý náletovými dřevinami.

Hřbitov z pol. 18. století. Za II. světové války téměř zničen, dnes neupravený a zarostlý keři. Dochovalo se cca 100 náhrobků, řada z nich je z místního červeného pískovce.

Zchátralá renesanční tvrz či zámeček. Nové sídlo postavil mezi lety 1595-1600 Mikuláš Libštejnský z Kolowrat. Vystřídalo několik majitelů a kolem r. 1700 byl upravován. Interiéry jsou znehodnoceny neodbornými zásahy, dnes ve zcela dezolátním stavu.

Nedaleko Kůzové se mělo údajně střetnout husitské vojsko Jana Žižky s vojenskou hotovostí západočeského katolického landfrýdu po neúspěšném obléhání Plzně r. 1424. Záchranný archeologický průzkum z r. 2014 potvrdil středověký původ zbytků obranného valu, vybudovaného snad husitskými vojáky.

Nevelké pozůstatky někdejšího panského sídla v městských hradbách i mimo ně. Původní hrad, zřízený pro lepší obranu města a jako sídlo vrchnosti, byl v průběhu 17. století změněn na representativní barokní zámek, po požáru roku 1761 však zanikl.