Turistické cíle v okolí obce Toužetín

Kostel stojící na místě staršího farního kostela ze 14. stol. První zmínka z roku 1355. V l. 1729–36 přestavěn do barokní podoby. Ve věži dva zvony Vavřinec a Maria z původních čtyř zvonů (umíráček "Hodinka" a Sanktusový). Během 19. stol. četné opravy. V letech 2002–2005 byl důkladně opraven.

Novorománský hřbitovní kostel sv. Víta z konce 19. století. Vybudován v místě staršího kostela románského původu zničeného požárem r. 1884. V sousedství historická dřevěná zvonice ze 16. stol.

Kostel v Rané se poprvé připomíná roku 1384, pravděpodobně však pochází z 13. století. Z původní stavby se zachovala zřejmě jen západní věž a část obvodových zdí. Loď a presbytář pocházejí převážně z 18. století. Obklopen bývalým hřbitovem na vysoké zdi.

Původně gotický farní kostel, poprvé připomínán 1352. Kostel byl upraven v roce 1826, tehdy byla prodloužena loď a přistavěna byla sakristie. Zařízení pochází většinou z 19. století.

Děkanský, původně gotický kostel ze 14. století, zmiňován r. 1382 jako farní. Renesanční věž byla přistavěna r. 1541. V 17. století zbořen. Roku 1700 začala výstavba nového kostela, r. 1705 byla ještě ne zcela dokončená nová stavba vysvěcena.

Barokní kostel nahradil v obci starší farní kostel (kostel v obci prvně zmiň. r. 1315, vyhořel někdy po r. 1705). Nový kostel byl postaven v l. 1758–1773, patrně podle návrhu stavitele Františka Ignáce Prée. Kostel byl opraven r. 1994. Vnitřní zařízení pochází převážně z obd. výstavby kostela.

Jednopatrová tvrz s okrouhlou věží byla v Košticích postavena nad levým břehem Ohře staroměstským měšťanem Bernátem před rokem 1550. Panství často měnilo majitele, koncem 19. století byla tvrz z větší části zbořena, zbytek byl přestavěn na sýpku. Ta je dnes začleněna do statku a chátrá.

Tzv. Kounovské řady leží přibližně jižně od hradiště Roviny. Zhruba 14 víceméně souběžných řad severojižního směru, dlouhých až 340 m, je tvořeno menšími neopracovanými křemencovými a slepencovými kameny. Podle nejuznávanější teorie jde o pravěký kalendář a observatoř.

Pouze zbytky valů a příkopy zbyly po tvrzi, která byla zřejmě sídlem vladyků z Kozojed. Měla zajímavé opevnění, ve kterém byl začleněn i vodní pramen se zbytky hrází. V 19. st. byla většina materiálu rozebrána na stavbu domků.

Pískovcový kámen nejistého původu, považovaný za smírčí kříž či za menhir. Má výšku 124/178 cm, šířku 71 cm a tloušťku 29 cm. Na severní straně je pozitivní reliéf latinského kříže. Podle pověsti byl na místě, kde stojí, zabit forman.

Renesanční tvrz z konce 16. století byla mezi lety 1650 a 1684 přestavěna na zámek. Znovu přestavován v letech 1767 a 1821, naposledy opravován r. 1974. Z barokní etapy dochována především brána s bohatě zdobeným štítem. Od 50. let kanceláře JZD, po roce 1990 zakoupen a opraven soukromým majitelem.

Hradiště v Levousech bylo osídleno obyvateli neolitických kultur s lineární keramikou, únětické kultury starší doby bronzové, knovízské kultury a štítarské kultury z pozdní doby bronzové. Část opevnění pochází i z raného středověku, z 9. a 10. stol.