Turistické cíle v okolí obce Radonice nad Ohří

Synagoga v Třebívlicích byla postavena roku 1860, na místě starší dřevěné z 18. století. Židovské obci sloužila až do roku 1924, poté od roku 1927 byla modlitebnou Církve československé (od r. 1971 husitské), ale dnes chátrá.

Mohutná barokní sýpka, podle erbu nad vchodem postavená na panství rodu Kinských v roce 1730, stojí v jižní části obce Břešťany. Je bez střechy, tudíž neplní svou funkci a chátrá.

Dvoupatrová barokní sýpka z pol. 18. stol. Dvě půdní podlaží. Okna v patře pravoúhlá, v přízemí špaletová. Portál se znakem Kinských, umístěným nad vstupem. Obvodové zdi ve spodní částí 1,40 m silné. Dřevěné dveře mají původní zámek. Sýpka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Barokní sýpka pochází z roku 1751. Postavila hraběnka Kinská jako sýpku na obilí. Nese erb rodu Kinských. Stavba je v seznamu nemovitých památek.

Přírodní rezervace Tobiášův vrch je součástí CHKO České středohoří a má rozlohu pouhých 1,5 ha. Rozkládá se na kopci o nadmořské výšce 354 m, jenž však okolní terén převyšuje o pouhých 20 m. Byla vyhlášena již roku 1936, opakovaně 1951. Roste zde řada vzácných, chráněných rostlinných druhů.

Zámek byl postaven na základech starší tvrze rodem Schwarzenbergů v roce 1697 v barokním stylu. Od svého vzniku neprošel téměř žádnými úpravami. V dnešní době je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

Renesančně upravená tvrz, v 18. stol. ji František Klebesberg přestavěl na barokní zámek, 1837 zbořen a postaven klasicistní. Ulrika Brosige-Lewetzow, Goetheova láska, zdědila zámek a 1899 zde zemřela, ze zámku dětská ozdravovna,1920 škola.

Dobu vzniku tvrze neznáme, ale podle lidové tradice stála již ve 12. století. Poprvé je doložena roku 1415.

Kovová vyhlídková věž s dřevěným opláštěním o výšce 7,3 m vznikla u kavárny Zámeček v Lovosicích v letech 2018-2019. Stojí na umělé vyvýšenině a je volně přístupná.

Renesanční tvrz Údešice z konce 16. stol. byla během třicetileté války i s přilehlým dvorem vypálena a již nebyla obnovena. Dvůr se změnil na skupinu samot s dominantní sýpkou.

Bývalý větrný mlýn byl postaven r. 1846 a fungoval jako větrný do r. 1879, kdy mu vichřice rozlámala větrné kolo. Poté byl stárkem Antonínem Vydrou upraven na parní pohon. Po dvou požárech na přel. 19. a 20. stol. upraven na pohon elektřinou, takto fungoval v l. 1928–40. Od r. 1960 slouží k bydlení.

Hrad stával na ostrohu nad obcí patrně od počátku 14. stol., postaven byl pány z Vinařic či Václavem z Dubé. Zpustl po připojení k divickému statku Děpoltem z Lobkovic na Bílině v 1. pol. 16. stol. Zachovány nepatrné terénní stopy.