Turistické cíle v okolí obce Brloh

Vojenský bunkr byl postaven jako součást opevněné linie chránící Prahu v l. 1936-1938. Po přijetí Mnichovské dohody r. 1938 byl opuštěn, později nacisty zabetonován. Pan Jan Krinke bunkr v l. 1985-1990 uvedl do stavu odpovídajícího r. 1938 vč. pův. výzbroje. Je součástí Vojenského skanzenu Smečno.

Středověká tvrz Čeradice se nacházela v malé stejnojmenné vsi, nyní části obce Klobuky na Slánsku. Zanikla beze stopy za třicetileté války.

Budovy Cífkova statku pochází asi ze 17. stol. Další úpravy z 18. a 19. stol. Mimořádně hodnotná venkovská usedlost, její nejstarší část je pozdně gotická. Usedlost s obytným domem a rozsáhlým hospodářským zázemím. Objekty statku propojuje ohradní zeď a brány. Statek památkově chráněn od r. 1967.

Trosky cihlářské pece z roku 1781, produkující až 160 tisíc cihel, se nalézají v lesíku mezi poli. Přestože se jedná o unikátní technickou památku, chátrá.

Na místě bývalé tvrze, kterou nechala Markéta Blandina z Leypoldsheimu zbořit byl později vytavěn barokní zámek který byl v roce 1731 prošel celkovou přestavbou do dnešní podoby.

Věžovitá tvrz s přistavěným podélným křídlem, obklopená rozsáhlým hospodářským dvorem. Poprvé doložena 1318, nákladná přestavba po 1560. Od 17. století hospodářské využití, dochována unikátní sušárna chmele z 19. století.

Barokní zámek z I. poloviny 18. století nechala postavit jako sídlo správy svého panství svatovítská kapitula. Oprava počátkem 19. století za Schwarzenbergů. Rozsáhlé hospodářské zázemí z 19. a 20. století. Po roce 1924 sídlo správy státních lesů, dnes soukromý obytný objekt.

Hradiště nedaleko Postoloprt bylo vybudováno na říční terase pouhé 2 až 4 m nad záplavovým územím Ohře pravděpodobně v druhé polovině 10. nebo počátkem 11. století. Zdejší místo bylo ale osídleno již od pravěku, v neolitu, době halštatské a římské.

Dřevíč je poprvé zmíněna v Kosmově kronice k r. 1002, ale nálezy z období neolitu, únětické, mohylové a knovízské kultury dokládají mnohem starší osídlení. Lokalitu opevnili i Keltové, kteří zde zřídili bránu s tzv. vlásenkovitým zakončením valu.

Hrad vznikl v 1. polovině 13. století. Dvě praskliny ve vnitřní ploše vedly k jeho opuštění. V 19. až 20. století hradní areál výrazně poškozen těžbou opuky.

Dnes již zaniklou tvrz postavil patrně Karel Elznic z Elznic po r. 1597 (zmiňována r. 1623). Poté byla v majetku Johanky z Hertemberka a jejího muže Václava Šternberka do r. 1627, kdy tvrz koupila Marie Maximiliana ze Šternberka. R. 1676 přešla do rukou Dietrichsteinů a asi toho roku byla zbourána.

Pozdně barokní fara zámeckého typu stojí od roku 1781 severně od kostela Povýšení sv. Kříže. Pamětní deska nad hlavním portálem připomíná zdejší působení premonstrátského vlasteneckého básníka Boleslava Jablonského. Budova nevyužívaná od r. 1962 je nabízena k prodeji.