Turistické cíle v okolí obce Strojetice

nebo vyberte

Strojetice

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 231 záznamů, 19 / 20 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Zelený Důl
530.0 m. n.m.
Grünthal, Lhota, Welhotten
ostatní - palác, dům, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Středočeský kraj, Lhota
Dvůr byl založen Kryštofem Jaroslavem z Kolovrat r. 1655, původně zde byl jen ovčín s chalupou ovčáka. R. 1674 jej rozšířil Kryštofův syn Albrecht Jindřich na poplužní dvůr, v 19. století zde byl lihovar a výroba šindelů. V květnu 1945 lihovar zničen sovětskými vojáky, později zcela zchátral.
 železniční most
265.0 m. n.m.
Železná
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libořice
Železniční most byl postaven v 70. letech 19. století a vyznačuje se tzv. příhradovou konstrukcí. Most má na obou koncích kamenné oblouky vyzděné z kvádrů. Oblouky jsou postaveny na březích říčky, železná konstrukce mezi nimi spočívá na vnitřním pilíři.
 Zemědělský koncentrační tábor
Nápravně pracovní tábor
pomník, památník, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Sýrovice
V Sýrovicích stál od roku 1958 komunistický pracovní tábor sloužící k potrestání odpůrců bolševického režimu. Původně spadal pod soustavu táborů na Jáchymovsku a od roku 1963 byl samostatným zařízením. Zrušen byl v polovině roku 1968. Patřil mezi nejkrutější věznice své doby.
 židovské ghetto
265.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Široké Třebčice
Pozůstatky unikátního vesnického židovského ghetta z počátku 18. století. Současné objekty vznikly scelováním původních miniaturních řadových domků. Ve dvoře zbytek soudobé synagogy, zdevastovaný hřbitov asi 1,5 km východně od vesnice.
 židovský hřbitov
430.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rabštejn nad Střelou
Hřbitov malé židovské obce v někdejším poddanském městečku fungoval zřejmě od 17. do první poloviny 20. století. Postupně byl dvakrát rozšířen, vstupy do starších částí byly zazděny, z kolem vedoucí cesty viditelné.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Zderaz
Údajně založen v 15. století, poprvé doložen v 17. století. Obsahuje kolem 300 náhrobků pocházejících od 18. století do roku 1930. Do jižní zdi vsazena brána, která je současně průjezdnou márnicí a zřejmě i vozovnou.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Podbořany
Založen roku 1889, během II. sv. války téměř zničen nacisty. Zachováno pouze několik náhrobků z let 1895–1919 a obrubníky. Z márnice zůstaly zbytky obvodového zdiva. Obvodová zeď z červeného pískovce.
 židovský hřbitov
400.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Drahonice
Bývalý židovský hřbitov leží ve strmém svahu mezi poli, doložen je roku 1724. Do dnešní doby se zachovalo asi sto hrobů z let 1826 až 1904.
 židovský hřbitov
263.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Široké Třebčice
Hřbitov někdejší židovské obce v Širokých Třebčicích (viz heslo) se dnes nachází na katastru sousední obce Mory, nad levým břehem potoka, který mezi oběma vesnicemi teče. Hřbitov se snad užíval do konce 30. let 20. století, dnes zarostlé zbytky.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Měcholupy
Židé žili v Měcholupech od poloviny 16. století a osídlení pokračovalo až II. světové války. Hřbitov si založili v roce 1857 jižně od obce na kopci. Byl zdevastován nacisty, dochováno cca 30 stél z let 1890-1928 a zbytky márnice. Dnes je v katastrofálním stavu zarostlý náletovými dřevinami.
 židovský hřbitov
Letau, Leedau
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Letov
Hřbitov z pol. 18. století. Za II. světové války téměř zničen, dnes neupravený a zarostlý keři. Dochovalo se cca 100 náhrobků, řada z nich je z místního červeného pískovce.
 Žihle
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Žihle
Zchátralá renesanční tvrz či zámeček. Nové sídlo postavil mezi lety 1595-1600 Mikuláš Libštejnský z Kolowrat. Vystřídalo několik majitelů a kolem r. 1700 byl upravován. Interiéry jsou znehodnoceny neodbornými zásahy, dnes ve zcela dezolátním stavu.