Turistické cíle v okolí obce Bílenec

Ocelová rozhledna (48 m, 484 m n. m.) byla postavena v červenci 1999 firmami Eurotel a Radiomobil. Stavba slouží jako telekomunikační stožár a jako rozhledna. R. 2007 uzavřena (vysoké náklady na údržbu), po pronájmu společnosti Klub přátel rozhleden je od r. 2010 opět v provozu.

Hradiště Třeskonice bylo osídleno v dávném pravěku, v neolitu, eneolitu, pozdní době halštatské, laténské, římské, a také v raném středověku. Rozkládá se na lichoběžníkové ploše na vrchu jménem Výrov. Bývalo opevněno valy, zpevněnými kamennou plentou. Částečně poškozeno lomem a buldozery.

Trpasličí díra je odvodňovací štola vytesaná ve skále nad vsí Klečetné, nyní částí obce Oráčov. Je pozůstatkem starého důlního díla vybudovaného snad v 16. století.

Smírčí kříž u Václav pochází pravděpodobně z období raného novověku a upomíná na nějakou nešťastnou událost, nejspíše vraždu. Podrobné zprávy o něm nemáme.

Zámek ve Veliké Vsi postavili karlovští augustiniáni jako letní sídlo opata v letech 1662–1762. Po zrušení kláštera 1785 se dostal do světských rukou, v letech 1890–96 přestavěn pseudorenesančně. Po péči státního statku prošel generální opravou.

Po r. 1655 Nesslingery ze Selchengrabenu tvrz přestavěná na zámek. Jako šlechtické sídlo sloužil jen asi sto let a byl přeměněn na vinopalnu, pak zde bydleli úředníci velkostatku. V 80 letech 20.st.zbourán.

Vidhostice jsou stará česká vesnice, poprvé zmíněná roku 1252, přičemž tvrz stála od druhé poloviny 15.století. Zanikla po roce 1584. Tvrziště s centrálním pahorkem o kruhovém půdorysu o průměru asi deset metrů obklopeném kruhovým valem se nachází nad jihozápadním okrajem obce.

Jesenický viklan vznikl při nerovnovážném zvětrávání žulové skály. Stojí nedaleko od jesenického Velkého rybníka. V šedesátých letech minulého století byl záměrně poškozen a až do roku 2014 se nehýbal.

Přírodní památka U Lomu, vyhlášená r. 1933, chrání společně se sousední památkou U Báby obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.

Postupně rekonstruovaná kamenná rozhledna postavená v 80. letech 19. století. Rozhledna je cca 8 m vysoká kamenná věž okrouhlého půdorysu zakončená zastřešenou vyhlídkovou plošinou.

Zaniklý, středověký hrádek byl postaven pravděpodobně majiteli nedaleké vsi Vrbice, nyní části obce Hořovičky. Byl objeven až roku 2013, ale zbytky sond svědčí o nějaké formě výzkumu či nelegálních výkopů před mnoha lety. Z obranných konstrukcí hrádku se zachoval pouze příkop a val.

Areál zámeckého dvora či zámečku v Chotěbudicích je barokního původu z 18. stol. Nyní silně zchátralý, v soukromém vlastnictví.