Turistické cíle v okolí obce Postoloprty

Původně gotický kostel, přestavěný a prodloužený k západu roku 1689. Od roku 1945 opuštěn, dnes propadlá většina stropu, chybí část krytiny, veškeré vnitřní zařízení zničeno. Do závěrové stěny proraženy nové dveře. Bývalý hřbitov zcela zdevastován.

Gotický kostel sv. Vavřince stojí pravd. na místě bývalé kaple, poprvé je připomínán r. 1364 jako farní. V 18. st. barokně přestavěn, gotický ráz tím nebyl zcela setřen. Dochovány četné gotické prvky: klenba závěru, portál, obnovené kružby...

Kostel v Rané se poprvé připomíná roku 1384, pravděpodobně však pochází z 13. století. Z původní stavby se zachovala zřejmě jen západní věž a část obvodových zdí. Loď a presbytář pocházejí převážně z 18. století. Obklopen bývalým hřbitovem na vysoké zdi.

Na místě starší stavby vznikl v letech 1749–69 velký rokokový kostel s bohatým vnějším dekorem a vnitřním zařízením, bezprostředně následovaný farou zámeckého typu. V současné době prochází rekonstrukcí.

Tzv. Kounovské řady leží přibližně jižně od hradiště Roviny. Zhruba 14 víceméně souběžných řad severojižního směru, dlouhých až 340 m, je tvořeno menšími neopracovanými křemencovými a slepencovými kameny. Podle nejuznávanější teorie jde o pravěký kalendář a observatoř.

Pouze zbytky valů a příkopy zbyly po tvrzi, která byla zřejmě sídlem vladyků z Kozojed. Měla zajímavé opevnění, ve kterém byl začleněn i vodní pramen se zbytky hrází. V 19. st. byla většina materiálu rozebrána na stavbu domků.

Opuštěný lom v křídovém masivu. V lomové stěně lze najít množství druhohorních zkamenělin organismů, které žily v mělkém teplém moři před 63 - 97 miliony let. Lom postupně vyplňuje místní skládka.

Renesanční tvrz z konce 16. století byla mezi lety 1650 a 1684 přestavěna na zámek. Znovu přestavován v letech 1767 a 1821, naposledy opravován r. 1974. Z barokní etapy dochována především brána s bohatě zdobeným štítem. Od 50. let kanceláře JZD, po roce 1990 zakoupen a opraven soukromým majitelem.

V pohřebních kaplích na třebívlickém hřbitově jsou uloženy ostatky Ulriky von Levetzow a členů rodin von Levetzow a Klebelsberg.

Ruiny zanikajícího čtyřkřídlého zámku ve výrazné poloze nad obcí. Původní tvrz vystavěna ve 14. století, přestavěna na renesanční zámek a rozšířena. Od 60. let 20. století chátrá a je rozebírán na stavební materiál.

Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavil r. 1770 barokní zámek. Pak majetek továrníka Jana Münzberga a od roku 1925 František Weinhardt, v jehož vlastnictví zámek byl až do roku 1954.

František Josef Šlik r.1737 přestavěl starou tvrz na barokní zámek. Po r.1780 Václav z Klebersberku provedl úpravy. Další úpravy v r.1924, barokní ráz zachován na průčelí.