Turistické cíle v okolí obce Blažim

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého dat. r. 1724 nechal vytvořit pravděp. hrabě Jan z Klebelsberku, majitel panství od r. 1723. Světec stojí na zeměkouli na vysokém podstavci s erbem Klebelsberků, doprovázen dvěma andílky (originály odcizeny). Sousoší celkově restaurováno r. 2009 (prof. P. Siegl).

Sousoší svatých Jana Nepomuckého a Antonína Paduánského bylo na místo východně od kostela v Českých Zlatníkách přemístěno ze zaniklé vsi Dolní Jiřetín. Zde stávalo u silnice a pochází z roku 1739.

Vrch Špičák se tyčí do výšky 399 metrů nad mořem, severovýchodně nad Mostem. Jedná se o třetihorní vulkán, přičemž stáří zdejší znělcové horniny odhadují geologové na 32 milionů let. Od středověku zde byl lom.

První zmínka o špitále s kostelem je již ze 14. století. V 16. století proběhla přestavba areálu, poté několikrát vyhořel, barokně upravován. V roce 1900 znovu opraven, roku 1967 zbořen zbytek špitálu. Po válce upraven pro pravoslavnou církev.

Vrch Srdov je výrazný nefelinitový vrch v Českém středohoří, s nadmořskou výškou 482 metrů. Patří k dominantní trojici solitérních vrcholů spolu s Brníkem a Oblíkem. Místní mu říkají Dědek, vedlejšímu Brníku zase Bába. Je součástí chráněné krajinné oblasti s teplomilnými rostlinami a živočichy.

Panský dům statku východně od vsi byl postaven v polovině 19. století zřejmě na místě staršího sídla (archeologické nálezy jsou zapsány v seznamu kulturních památek). Jednopatrový objekt z vepřovic na kamenné podezdívce je dnes zcela prázdný.

Od listopadu 2015 slouží prostory Staré papírny Regionálnímu muzeu K. A. Polánka jako depozitář, v části jsou veřejnosti k dispozici prostory pro pořádání kulturních a vzdělávacích akcí a stálá expozice Z dějin žateckého průmyslu.

Původní postoloprtská radnice stojí od roku 1726 v severozápadním rohu hlavního náměstí, částečně zakrytá dodatečně vestavěným blokem domů. V letech 1850–1949 sídlo okresních orgánů, dnes kanceláře a drobné provozovny.

Liběšický starý hřbitov pochází z 18. století, možná z roku 1776, a na ploše 0,3 ha se nachází mnoho většinou poškozených barokních a klasicistních náhrobků. Je obehnán rozpadající se opukovou zdí, zarostlý náletovými dřevinami a chátrá. Opuštěn zřejmě krátce po založení nového hřbitova r. 1897.

Rokokový zámek prošel dlouhodobou rekonstrukcí. Byl původně vrchnostenským sídlem postaveným kolem r. 1650. Ve druhé polovině 18. stol. rokokově přestavěn. Zámek má terasovité zahrady a bohatý soubor barokních soch. Památka UNESCO od r. 2023.

Horská chata postavena místním klubem KČT roku 1911 na kopci zvaném Červěňák v nadmořské výšce 289m. Vedle chaty stojí železná anténí věž.

Pozdně empírová stavba z roku 1848 nahradila původní strkovickou tvrz z roku 1602. Obklopena rozsáhlým dvorem, dnes v soukromém vlastnictví a nepřístupná.