Turistické cíle v okolí obce Měcholupy

nebo vyberte

Měcholupy

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 203 záznamů, 17 / 17 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Měcholupy
Židé žili v Měcholupech od poloviny 16. století a osídlení pokračovalo až II. světové války. Hřbitov si založili v roce 1857 jižně od obce na kopci. Byl zdevastován nacisty, dochováno cca 30 stél z let 1890-1928 a zbytky márnice. Dnes je v katastrofálním stavu zarostlý náletovými dřevinami.
 židovský hřbitov
Ceraditz, Tscheraditz
sakrální památky - židovské památky, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Čeradice
Židovský hřbitov založený r. 1837 pro pohřbívání zemřelých z Čeradic, Libočan a Žatce. Zachovalo se 17 náhrobků, nejstarší z roku 1850. Pohřbívalo se zde do zrušení čeradické židovské obce r. 1875. R. 1938 zdemolován, po r. 1945 rozebírán. Hřbitov, jehož součástí byla i márnice, je dnes zničený.
 židovský hřbitov
Letau, Leedau
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Letov
Hřbitov z pol. 18. století. Za II. světové války téměř zničen, dnes neupravený a zarostlý keři. Dochovalo se cca 100 náhrobků, řada z nich je z místního červeného pískovce.
 židovský hřbitov
Saaz
sakrální památky - židovské památky, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Žatec
Židovský hřbitov v Žatci byl založen v roce 1869, o jedenáct později zde měl obydlí hrobník a v roce 1902 stála márnice. Za války nacisté hřbitov téměř zničili a komunisté jej neudržovali.
 Žiželice
Zuzelicz, Zewlicz, Schiesselitz
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Žiželice
Zaniklá okrouhlá tvrz obklopená vodním příkopem v Žiželicích stála v ohybu údolí říčky Hutné. Ačkoli stála pravděpodobně dříve, první zmínka o ní pochází z roku 1615. Roku 1623 je již uváděna jako pustá a dnes je tvrziště téměř zničeno koupalištěm a hřištěm.
 zvonice u kostela sv. Jakuba
275.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Veliká Ves
Hranolová, zděná, patrová zvonice z lomového kamene, se zbytky omítky. Na jižní straně naleznete sluneční hodiny, na východní těsně pod hlavní římsou ciferník mechanických hodin. Množství závěsů elektrického vedení na třech stranách stavby dává tušit zda v ní nebyla umístěna transformační stanice.
 zvonice u kostela sv. Jakuba Apoštola
280.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Hřivice
Zděná hranolová věžovitá zvonice, v současné podobě barokní. Stojí na hřebeni nad obcí. Stěny člení kromě pravoúhlého portálu střílnová okénka v prvním a zvuková okna se segmentovými záklenky ve druhém patře. Nad nimi ciferníky hodin, cibulová helmice.
 zvonice u kostela sv. Jana Křtitele
sakrální památky - zvonice, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Skupice
Zděná hranolová zvonice s mansardovou šindelovou střechou je součástí kostelního areálu, který zachovává tradici původní polohy vsi Skupice v nivě Ohře. Roku 1633 nahradila západně od kostela pravděpodobně dřevěnou předchůdkyni. Roku 1903 k ní byla připojena márnice.
 zvonice u kostela sv. Kateřiny
sakrální památky - zvonice, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Kněžice
Součástí zdevastovaného kostelního areálu v Kněžicích u Podbořan je i hranolová polodřevěná zvonice. Přízemí je vystavěno z místní opuky, patro je obedněné, stanová střecha byla kryta taškami. Zvonice je vzhledem ke svému stavu i přístupnosti dřevěných částí existenčně ohrožena.
 zvonice u kostela sv. Martina
435.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Domoušice
Hranolová zděná zvonice s jehlancovou střechou pochází snad ze závěru 17. století. Chybějící slohové znaky neumožňují její přesnější dataci, zachovalé zvony pocházejí z let 1682 a 1722. Součást areálu kostela a hřbitova.
 zvonička Církve československé husitské
338.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Pnětluky
Zvonička Církve československé husitské v Pnětlukách je dílem zdejšího rodáka arch. Václava Zralého z roku 1940. Patří do skupiny pozoruhodných sakrálních staveb, hojně stavěných ve vsích na Lounsku na přelomu 30. a 40. let 20. století.