Turistické cíle v okolí obce Koštice

Památník českého romantického básníka Karla Hynka Máchy v Máchově ulici v Litoměřicích je zřízen jako světnička. Zde básník bydlel a 6. listopadu 1836 zemřel.

Budova kolem dvou uzavřených dvorů byla postavena v jižní části terezínské Hlavní pevnosti v letech 1786–7. Tradiční sídlo 42. pěšího pluku mohlo pojmout až 950 mužů.

Rozpadající se budova zámku, vzniklá přestavbou tvrze Popelů z Lobkovic ze 16. st. Kol. r. 1663 upravena Malovci, r. 1722 přestavěna Vchynskými spolu s budovami poplužního dvora (dochována sýpka s erbovní deskou). Po r. 1765 součástí statku Zlonice.

Menhir z železitého pískovce o výšce 1,7 metru a váze cca 1,9 tuny. Nalézá se u obce Slavětín, která je asi 10 kilometrů od města Louny. Původně na tomto místě stály menhiry dva, ale do dnešní doby se zachoval pouze jeden.

Jeden z nejznámější českých menhirů stojí pár metrů od silnice, která vede od Klobuk do Telce. Je vysoký 3,4 metru, váží zhruba 5 tun a je ze železitého pískovce, říká se mu také Zkamenělý pastýř.

Nejstarší průmyslový pivovar ve městě zaujal roku 1720 místo královského hradu. První stavební etapa skončila 1739, areál byl poté mnohokrát přestavován a rozšiřován. Současná podoba pochází převážně z přelomu 19. a 20. století. Výroba zastavena 2002.

Městská věž v Litoměřicích patří k výrazným pozdně gotickým a renesančním městským věžím českých měst. Otázka návaznosti na starší objekt není vyřešena, současná věž snad z let 1514–7. Vždy patřila městu, přízemní komora sloužila jako městský tresor.

Městské opevnění vznikalo od 2. pol.15.st. Patrné v České ulici a v ulici Na Valech, na jižní, západní i severní straně města, kde je hranolová věž a několik půlkruhových bašt. V Žižkově ulici dvě dělové bašty. Součástí je Žatecká brána z r.1500.

Opevnění Litoměřic se vyvíjelo s rozšiřováním středověkého města a zdokonalováním jeho obrany od 13. do 15. století. Od konce třicetileté války hradby ztrácely význam, postupně zanikaly od první třetiny 19. století. Přesto zachovány významné úseky.

Městský špitál byl postaven r. 1550 na místě synagogy, zničené při pogromu r. 1541. Zařízení se sem přestěhovalo od starého kostela Panny Marie, špitál vybaven kaplí sv. Kříže. Poslední přestavba v letech 1770–1776, dnes soukromý dům upravený na konferenční centrum.

První zmínky o špitálu jsou z r. 1557. V r. 1714 (podle jiných zdrojů 1738) byl přeměně na školu. V r. 1866 zde byl lazaret pruské armády. Škola sloužila do roku 1892, mezi její žáky patřil také budoucí vědec Jan Evangelista Purkyně.

Pozůstatek židovské rituální lázně – mikve, doložené r. 1727. K rituálním účelům užívána do r. 1860, poté zpřístupněna veřejnosti. Po r. 1920 sloužila jako obecní studánka, zanikla po 2. sv. válce. Zachovány zbytky nádrže vyzděné pískovcovými kvádry.