Turistické cíle v okolí obce Pátek

nebo vyberte

Pátek

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 326 záznamů, 19 / 28 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 Mirošovice
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Mirošovice
Na zámek přestavěná gotická tvrz, postavená rytíři z Mirošovic koncem 15. st. a renesančně přestavěná r. 1554. Roku 1668 připojena Lobkovici k Bílině a barokně upravena. Dnešní dvoupatrová budova s věží obsahuje řadu architektonických detailů.
 mlýn
170.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Pátek
Renesanční stavba pocházela z roku 1567. Roku 1915 vyhořela, zachovaly se obě štítové zdi s panelovanými štíty a stopami sgrafit, nadstavené při obnově novými trojúhelnými štíty. Dodnes v provozu, doplněný malou vodní elektrárnou.
 mlýn na Ohři
175.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Koštice
Koštický mlýn z přelomu 19. a 20. století se secesní částí obytných budov. Mlýn o 6 kolech od r. 1886 modernizován, od r. 1902 vybaven turbínou, od r. 1915 upraven na vodní elektrárnu. Po r. 1948 zchátral, po restituci obnovena vodní elektrárna.
 Mšené
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Mšené-lázně
Kolem r. 1660 Jan Zbyněk Zajíc z Házmburku přestavěl středověkou tvrz na renesanční zámek. V r. 1748 majitelé hrabata Kinští ze Zlonic zámek opravili. Na konci 19. stol. přebudovali Tomanové zámek v novou jednopatrovou obytnou budovu.
 Muzeum české vesnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Peruc
Muzeum české vesnice je dalším z mnoha zajímavých míst v Peruci. Nachází se v budově barokní sýpky v zahradě zámku.
 Muzeum českého granátu
237.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Třebenice
Německý luteránský kostel postavený r. 1902 dle projektu A. H. Groha lovosickým stavitelem Grussem. Svěcení r. 1909, stavba baštou zdejší agilní německé menšiny v čele s dr. W. Tittou. Po r. 1945 českobratrský, od r. 1959 sídlo muzea.
 národní přírodní památka Kamenná slunce
příroda - vrch, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Hnojnice
Národní přírodní památka (od roku 1953) Kamenná slunce, nedaleko Hnojnic, je unikátním geologickým útvarem, pozůstatkem sopečného komínu. Kamenná slunce o průměru od několika cm do 1 m vznikla chladnutím jílových jader, která paprskovitě rozpraskala.
 Neprobylice
190.0 m. n.m.
Dolní tvrz
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Neprobylice
Zaniklá tvrz. R. 1397 získal dolní část vsi Pech z Neprobylic. R. 1437 se Pechova vdova Anna vdala za Vaňka z Hřivic. Ten postavil tvrz, na které sídlili jeho potomci více než sto let. V r. 1560 v majetku Mikuláše Kozelky z Hřivic, ten ji prodal r. 1572 Václavovi Pětipeskému. Poté tvrz zanikla.
 Neprobylice
199.0 m. n.m.
Hrádek (Horní tvrz)
tvrz, zřícenina, nepřístupno, Středočeský kraj, Neprobylice
Tvrz postavená asi ve 14. stol. R. 1316 se zmiňuje Michal z Neprobylic. Až r. 1552 se píše přímo o tvrzi v majetku Jiřího z Neprobylic. R. 1527 získána Václavem st. Pětipeským, který ji r. 1588 renesančně přestavěl. R. 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic, poté sloužila jen hospodářským účelům.
 Nový hrad
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Jimlín
První zmínka ze 14. stol., kdy Záviš z Jimlína, postavil nad obcí svoji tvrz. Po roce1465 přestavena na hrad. Později renesančně přestavěn. V letech 1815-1816 sloužil jako vojenský špitál. Po r. 1949 chátrá. Nyní opraven a zpřístupněn.
 Oblík
509.0 m. n.m.
národní přírodní rezervace
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Raná
Oblík je výrazný kopec na jižním okraji Českého středohoří severně od Loun. Na jeho úpatí a vrcholu byla roku 1967 vyhlášena národní přírodní rezervace. Od pravěku snad sloužil ke kultovním účelům a archeologové zde nalezli zlomky eneolitické keramiky.
 Oldřichův dub
140.0 m. n.m.
ostatní - strom, památný strom, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Peruc
Nejznámější strom v Čechách. Podle pověsti se zde setkal kníže Oldřich se selkou Boženou, která se stala kněžnou. Nejstarší zpráva pochází z Kosmovy kroniky z poč. 12. století. Dub již dvakrát překonal požár.