Turistické cíle v okolí obce Peruc

Socha odhalena r. 1892. Zhotovena podle návrhu Františka Hergessela a Františka Procházky. Materiál pískovec. Vysoký hranolový podstavec. Dřík se nahoru mírně zužuje. Postava oděna v kněžské roucho. V rukou drží knihu. Na čelní zadní straně podstavce nápis. Památkově chráněno od r. 1967.

Na vyvýšenině zvané Viničky nad vsí Poplze stávalo opevněné sídliště z mladší doby bronzové., tj. z doby zhruba 1300 až 950 let před Kristem. Zatím zde byl proveden pouze záchranný průzkum a povrchové sběry. 7ha hradiště mělo mělo cca 3ha akropoli chráněnou 14 m širokým a 2,2 m hlubokým příkopem.

Přírodní památka východně od obce Koštice. Důvodem ochrany jsou společenstva subhalofilních rostlin na podmáčených a rozvolněných stanovištích zaplavovaných luk s výskytem nejpočetnější populace ostřice černoklasé a dalších vzácných druhů.

Původně sopečný vrch Číčov, je přírodní rezervací vyhlášenou 23. 5. 1951. Je porostlý travinnými společenstvími stepního charakteru, s hojným výskytem koniklece lučního českého. Geologické složení hornin odkrývají drobné lomy na úpatích kopce. Má rozlohu 7,2 ha.

Přírodní rezervace Myslivna (místní označení Jägerhaus) se rozkládá na ploše 35,44 ha, v nadm. výšce 160–175 m n. m. Oblast je chráněná od 1.11.1968 z důvodu zachování souvislého komplexu mokřadů, lužních lesů a svahových pramenišť v nivě Malé Ohře a ochrany v oblasti žijících živočichů a rostlin.

Pozdně barokní, pseudorenesanční radnice se 40 m vysokou věží se nachází na náměstí ve Slaném.

Raná je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je též centrem paraglidingu a sportovního létání. Nejkratší přístup ze stejnojmenné obce.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1316. V 1. pol. 14. stol. zde sídlili vladykové z Řisut, po nich měla obec v majetku církev až do husitských válek. R. 1434 tvrz neúspěšně obléhali katoličtí páni z Plzeňska. R. 1454 byla tvrz připojena ke smečenskému panství a do konce 15. stol. zpustla.

Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.

Nepatrné zbytky tvrze obdélníkového půdorysu na jižním cípu hradiště Dřevíč. Poprvé uváděna r. 1379 v majeteku kláštera klarisek v Panenském Týnci. Jako poslední majitel je uváděn r. 1522 Děpold z Lobkovic na Bílině, o jejím dalším osudu není zpráv.

Hrad z konce 13. stol., založen pány ze Mšeného. Zanikl počátkem 15. stol. Nad hradem lze najít pozůstatky slovanského hradiště.

Betonový obloukový most přes hlavní řečiště Ohře u severozápadního okraje zahrady kláštera (zámku) na silnici III. třídy mezi Doksany a Brozany. Postaven roku 1928, dochován včetně dobových kandelábrů.