Turistické cíle v okolí obce Panenský Týnec

Budova fary vystavěná v letech 1751 – 1752. Projekt K. I. Dientzenhofer. Dochovala se bez zásadních úprav. Orientovaná patrová budova obdélného půdorysu s bohatě členěnou fasádu s hlavním průčelím. Významná stavba z pol. 18. stol. Fara zapsána do seznamu památek r. 1967.

Novorenesanční farní budova z roku 1904, postavená péčí knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu na polovině cesty mezi zámkem a kostelem. Severně od ní se nachází hospodářské zázemí. Areál je dnes zpustlý, minimálně využívaný.

Pozdně barokní fara zámeckého typu stojí od roku 1781 severně od kostela Povýšení sv. Kříže. Pamětní deska nad hlavním portálem připomíná zdejší působení premonstrátského vlasteneckého básníka Boleslava Jablonského. Budova nevyužívaná od r. 1962 je nabízena k prodeji.

Halašův kříž je pozdně barokní dílo z roku 1734 na paměť útoku jezdectva na shromáždění evangelíků. Kříž postavil po více jak sto letech potomek jednoho z přeživších. Litinové tělo Kristovo je asi pozdější provenience. Kříž byl zrestaurován r. 2017 a zapsán do seznamu památek r. 1987.

Zaniklá vodní tvrz. Doba jejího založení je odborníky odhadována na 11.–13. stol., poté zpustla a ve 14.–15. stol. byla obnovena. Nejstarším známým majitelem je r. 1416 Hanuš z Neprobylic, poté r. 1523 Hynek Bořita z Martinic. R. 1542 je v majetku Jana Bořity z Martinic uváděna již pustá.

Výšinná archeologická lokalita v nadmořské výšce 282 m nad mořem byla osídlena již od doby halštatské až do doby hradištní. Nachází se na nevysokém svahu východně od obce a její existence souvisí s ostatními podobnými místy v Poohří.

Opevněná lokalita na vrchu Řípec byla vybudována již v pravěku a byla pravděpodobně určena k uctívaní bohů. Do dnešní doby se zachovaly nepatrné zbytky valu s příkopem a zbytky keramiky od časného eneolitu až do doby laténské. Na podrobnější průzkum zatím čeká.

Hrázděný špýchar v Královicích je usedlost č. 7. Pochází z 18. století. Drobná stavbu postavená na zděném přízemí. Špýchar zachovalý v původním stavu. V současnosti postupně opravován.

Sloupovitý pískovcový kámen stojící v jihozápadní části obce při silnici od Vrbna. Často je řazen mezi menhiry, ale nejspíše se jedná o starý ukazatel cest.

Hradiště na vrchu Okrouhlík nad Hřivicemi bylo pravděpodobně osídleno již v době bronzové a obývali jej i Slované v raném středověku. Do dnešní doby se zachoval val s příkopem.

Čtvercová empírová hrobka s trojúhelníkovým štítem byla postavena v letech 1832–34 Karlem hrabětem Clam-Martinic. Na chátrajícím hřbitově najdeme dále pozoruhodný pozdně rokokový náhrobník a několik litinových křížů.

Klasicistní hrobka zlonické větve rodiny Kinských postavená v l. 1836–1841 Rudolfem knížetem Kinským dle návrhu vídeňského architekta Heinricha Kocha. Plastiky jsou dílem vídeňského sochaře Käsmanna.