Turistické cíle v okolí obce Velká Černoc

Opuštěný lom v křídovém masivu. V lomové stěně lze najít množství druhohorních zkamenělin organismů, které žily v mělkém teplém moři před 63 - 97 miliony let. Lom postupně vyplňuje místní skládka.

Křížový kámen ve Velečíně, s oboustranným reliéfem berličkového kříže (téměř setřený), je podobný dalším památkám tohoto druhu v okolních obcích. Není znám přesný důvod jeho zhotovení ani datum vzniku. Patří mezi méně známé památky.

První zmínka o tvrzi je z r.1522. Jan Josef Valdštejn r.1728 na místě tvrze vystavěl barokní zámek. V letech 1816-1817 došlo k přestavbě zámku. Dnes součást krušovického pivovaru.

Renesanční tvrz Novohradských z Kolovrat s rozsáhlým dvorem z konce 16. století přestavěná (1708–25) bosými karmelitány od Panny Marie Vítězné v Praze na barokní zámek. Po zrušení kláštera Náboženský fond, od 1808 soukromý (1845-1945 Černínové z Chudenic). Po 1948 JZD, dnes prázdný.

Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavil r. 1770 barokní zámek. Pak majetek továrníka Jana Münzberga a od roku 1925 František Weinhardt, v jehož vlastnictví zámek byl až do roku 1954.

František Josef Šlik r.1737 přestavěl starou tvrz na barokní zámek. Po r.1780 Václav z Klebersberku provedl úpravy. Další úpravy v r.1924, barokní ráz zachován na průčelí.

V zámek byl přestaven starší hrad v 16. stol., pravděpodobně rodem Hrobčických. Zámek je koncem 18. stol. používán jako pivovar, lihovar, cikorkárna, skladiště a objekt pustne. V r. 1992 je zámek vrácen paní Marii Brázdové, která zámek obnovila.

Jan Oldřich z Bisingenu dal tvrz kolem r.1650 přestavět na raně barokní zámek. R. 1692 koupil zámek Ferdinand ze Schwarzenberka a v r. 1700 jejl přestavěl. V tomto stavu se zachoval dodnes. Jedná se o prostou budovu bez jakékoliv vnější výzdoby.

Zaplavený nevelký lom nazývaný Jezírko nedaleko vsi Soseň v chráněné krajinné oblasti vyhlášené 1.11. 1997.

Pozůstatky hradiště z pozdní doby bronzové, část nálezů keramiky pochází i z pozdní doby halštatské. Západní část vrcholové plošiny je oddělený 100 metrů dlouhým opukovým valem, hradiště má plochu cca 1,5 hektaru.

Zaniklá vodní tvrz v Malměřicích pocházela pravděpodobně ze 14. století a v písemných pramenech o ní není žádná zmínka. Ves je poprvé zmíněna roku 1240, ale tvrz byla objevena teprve v roce 2017 mladým podbořanským archeologem Mgr. Vojtěchem Peksou.

Mariánský sloup byl na rakovnickém náměstí vztyčen v letech 1749–50 kamenickým mistrem Kr. Knopfem. Tvorby titulní plastiky i soch zemských patronů se zřejmě účastnil neznámý sochař. Opravy proběhly roku 1894 a v 90. letech 20. století.