Turistické cíle v okolí obce Stekník

Oblík je výrazný kopec na jižním okraji Českého středohoří severně od Loun. Na jeho úpatí a vrcholu byla roku 1967 vyhlášena národní přírodní rezervace. Od pravěku snad sloužil ke kultovním účelům a archeologové zde nalezli zlomky eneolitické keramiky.

Písečný vrch je pozůstatkem výbuchového hrdla třetihorní sopky, jejíž výbuch prorazil mocný masiv křemenců a dal tak vzniknout menším blokům tohoto nerostu. Ten byl od paleolitu až do nedávné doby těžen. Je nejstarším křemencovým lomem v Evropě.

Severovýchodně od postoloprtského zámku stával pivovar snad od roku 1562. O 130 let později zde Schwarzenbergové postavili nový, výrazně přestavěný po 1860. Výroba zastavena 1946, od té doby chátral. Dnes částečně obnoven s novým využitím.

lišnický pivovar byl postaven kolem poloviny 17. století a svému účelu sloužil do přelomu 19. a 20. st. Roku 1905 sloužil jako sýpka. Původní podobu setřely úpravy v druhé polovině dvacátého století, dnes je budova značně zchátralá.

Národní přírodní rezervace Pochvalovská stráň, vyhlášená r. 1989, je opuková skalní stěna, na jejíž horní hraně roste borovice a keřovitá reliktní medvědice lékařská a zimostrázek. Území rezervace severně od Rakovníka je turisticky nepřístupné a neschůdné.

Pomník padlým v I. světové válce vytvořil pro pnětluckou náves roku 1924 sochař E. Zelenka. Postkubistické dílo ve formě stylisovaného kalicha či palcátu připomíná 27 občanů obce, kteří zahynuli na evropských bojištích.

Štefan Jiří ze Šternberka na místě původní tvrze vystavět v r.1611 zámek. Ferdinand ze Schwarzenberka v l.1706–1718 ho přestavěl v barokním slohu. Po r.1768, do r.1790, generální oprava zámku.

Zřícenina hradu z 1. pol. 14. stol. Za majitelů Mašťovských z Kolovrat v 1. pol. 15. stol. dostal hrad dnešní podobu. R. 1523 získali panství Lobkovicové, opustili hrad v 16. stol.

Z terénních náznaků a povrchového sběru předpokládané raně středověké dvoudílné hradiště (6,2 ha) s trojúhelnou akropolí (1,1 ha). Dle nálezů bylo místo osídleno již v pravěku, hradiště pochází z 10.–12. století. Pozůstatky možného opevnění poničila orba i stavba kostela sv. Matouše ve 13. století.

Původně sopečný vrch Číčov, je přírodní rezervací vyhlášenou 23. 5. 1951. Je porostlý travinnými společenstvími stepního charakteru, s hojným výskytem koniklece lučního českého. Geologické složení hornin odkrývají drobné lomy na úpatích kopce. Má rozlohu 7,2 ha.

Pozdně empírová stavba z roku 1833 nahradila starší radnici, jejíž stavba byla povolena roku 1592. Uzavírá na severu torzo náměstí, v jehož středu stojí mariánský sloup z roku 1698 s mladšími doprovodnými sochami.

Raná je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je též centrem paraglidingu a sportovního létání. Nejkratší přístup ze stejnojmenné obce.