Turistické cíle v okolí obce Malá Černoc

Mohutná branská věž na východním okraji hradeb města. Postavena 1516 (Jan Kameník), krov 1517 (Jakub Městecký). Restaurována podle projektu L. Láblera 1903 (E. Sochor).

Prameny Javornice jsou málo známou přírodní rezervací. Rozloha činí 1,985 ha a vyhlášena byla roku 1996 k ochraně soustavy pramenišť, mokřadních a suchých luk s výskytem pestrého komplexu rostlinných společenstvech na podloží čistecko-jesenického masivu.

Přírodní rezervace Plaviště je tvořena rybníkem a jeho nejbližším okolím. Byla vyhlášena r. 1990 k ochraně mokřadních společenství. V rybníce žije mnoho chráněných obojživelníků, např. čolek obecný a řada druhů skokanů. Na souši můžeme nalézt třeba rašeliník.

Dobře zachované, leč nepřístupné tvrziště na ostrůvku u dvora. Ves patřila vladykům ze Pšovlk, kteří si zde ve druhé polovině 14.století postavili tvrz. Počátkem 17.století přešla tvrz do držení Libštejnských z Kolovrat a tvrz ztratila význam.

Barokní radnice z let 1734–1738 stojí na místě gotické radnice z roku 1515. Stará budova podlehla požáru r. 1733. V interiéru jsou pozoruhodné barokní klenby, nástropní malby a štuková výzdoba z obrobí kolem r. 1755.

Hradiště na plochém 500 m vysokém kopci bylo osídleno od pozdní doby halštatské do časné doby laténské, tj. cca 500 let před Kristem. Možná souvisí se sousedními Kounovskými řadami. Dochovány pozůstatky dvou příčných valů s příkopy v čele a dalšího valu na opyši ohrazující obdélný areál hradiště.

Dřevěná rozhledna v podobě strážní věže staroslovanského hradiště na vrchu Rubín (352 m n. m.) byla postavena v r. 2018 z iniciativy města Podbořany. Je volně přístupná veřejnosti.

V roce 1804 Jakub Devechi v místech bývalé tvrze dal postavit barokní zámek. V roce 1902 zámek vyhořel. V roce 1904 Josefina Burgstalleroá dala vyhořelý zámek přestavět ve švýcarském stylu.

Renesanční obytný dům rodiny Samsonů s dochovanými renesančními interiéry a sgrafity na uličním průčelí. Jeden z nejstarších dochovaných obytných domů v Rakovníku. Dnes slouží jako galerie a kavárna.

Rozhledna postavená v letech 1905–06 podle projektu Aloise Kaisera na kopci, kde kdysi stával místní hrad. Věž má výšku 27 m, je postavena v obtížně definovatelném slohu na pomezí novogotiky a secese. V posledních letech opravena.

Petrohradský dub má obvod kmene 900 cm, výšku 28 m a je starý pravděpodobně 900 let. Zřejmě je pozůstatkem původního lesa, nyní je součástí zámeckého parku.

Hradiště zmiňuje Josef Ladislav Píč r. 1909 bez udání konkrétní polohy. J. Bubeník jej ztotožnil s lokalitou Hradisko nad soutokem Hostokryjského a Rakovnického potoka. Bez výzkumu nelze existenci hradiště potvrdit, nálezy keramiky (dnes nezvěstné) halštatské, laténské a raně středověké.