Turistické cíle v okolí obce Vetlá

nebo vyberte

Vetlá

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 340 záznamů, 28 / 29 stran, vyhledáno za 0.37 sec
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Budyně nad Ohří
Židovský hřbitov z konce 18. století, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1798. Obřadní síň je neorománská. V 21. století je hřbitov postupně opravován.
 židovský hřbitov
230.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Radouň
Židovský hřbitov, založený 1789 severozápadně nad vsí. Roku 1920 postavena osmiboká obřadní síň. Hřbitov devastován od roku 1938 do 90. let 20. stol. Na přelomu tisíciletí obnova, dosud neukončená.
 židovský hřbitov
171.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Mělník
Židovský hřbitov byl v mělnickém Podolí založen roku 1878. Pohřbívalo se na něm do II. světové války. Po ní se původní obřadní síň na jihozápadní straně dostala do soukromých rukou (dnes pekařství) a hřbitov s cca 130 dochovanými náhrobky byl tak odříznut od veřejných komunikací.
 židovský hřbitov
200.0 m. n.m.
Spomischel
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Spomyšl
Židovský hřbitov ve Spomyšli byl prokazatelně založen v 18. století, později byl rozšířen v letech 1829-1832. Pohřbíváni zde byli zemřelí židovských náboženských obcí z Horních Beřkovic a poté z Vojkovic. Do dnešní doby se zde zachovala řada barokních a klasicistních náhrobků.
 Žitenice
218.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Žitenice
Gotická tvrz ze 14. st., rozšířena ve 2. pol. 15. st., renesančně přestavěna V. z Roupova r. 1613. Barokní úpravy na přel. 17. a 18. stol., opravena po požáru r. 1806. Po konfiskaci po r. 1948 slouží st. statku, poté archivu. Po r. 1989 restituována vyšehradskou kapitulou, po r. 2024 odkoupena obcí.
 zvonice
sakrální památky - zvonice, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Vysoká zděná věžovitá stavba z r. 1715 (snad O. Broggio) na místě starší dřevěné. Zachovány zvony z l. 1541 a 1619. Původní cibulovou báň nahradil v 19. století nízký stan s lucernou. Stojí na návrší západně od Hlásky a jižně od mariánského kostela.
 zvonice u katedrály sv. Štěpána
170.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Litoměřice
Novorenesanční hranolová zvonice ve formě vysoké věže s členitou helmicí. Postavena na místě barokní dřevěné hranolové zvonice v letech 1883–1885 podle projektu vídeňského architekta Ferstela, výrazně přepracovaného místním stavitelem Franzem Sanderem.
 zvonice u kostela Narození Panny Marie
185.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Hrušovany
Renesanční zděná hranolová zvonice, od poloviny 16. století součást venkovského církevního areálu. V současné době nepoužívaná, silně zchátralá. Zachována řada autentických stavebních prvků (sgrafitová omítka, střešní krytina, okenní žalusie).
 zvonice u kostela sv. Havla
sakrální památky - zvonice, zachovalý, nepřístupno, Liberecký kraj, Tuhaň
Empírová zděná zvonice z roku 1883, jedna ze dvou dochovaných v Čechách.
 zvonice u kostela sv. Jiljí
165.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Dolánky nad Ohří
Pozdně barokní věžovitá zděná zvonice vestavěná v letech 1788–91 do ohradní zdi zahrady soudobé fary. Vstup od východu z uličky nad schodištěm ke kostelu. Po ztrátě funkce sousedního kostela po roce 1945 chátrá.
 zvonice u kostela sv. Kateřiny
155.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Libotenice
Barokní věžovitá zděná hranolová stavba, pravděpodobně soudobá se sousedním kostelem. Při obnově v 90. letech 20. století upravena na obydlí správce, po odchodu alternativního umělce Luďka Markse prázdná. Zvononosná konstrukce rozebrána, zvony odvezeny.
 zvonice u kostela sv. Mikuláše
155.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Lounky
Polozděná zvonice na šestibokém půdorysu, součást areálu kostela v prastaré polabské obci. Postavena zřejmě až po úpravě terénu, která ze sousedního kostela udělala "polozemnici". Horní část je hrázděná, obedněná.