Turistické cíle v okolí obce Ctiněves

Původně románský kostel ze 13. stol. byl přestavěn ve 14. a znovu v 16. stol.

Kostel se v Račiněvsi poprvé připomíná roku 1371, současná podoba pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Hranolová věž v ose západního průčelí přistavěna 1870. Obklopen bývalým hřbitovem, vzhledem k okolní zástavbě a minimálnímu využití téměř nepřístupný.

Barokní kostel byl postaven v l. 1738-41, snad architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem J. P. Molitora z r. 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. stol. byl kostel upravován.

Kostel se v Medonosech připomíná poprvé roku 1352. Není jisté, zda stál v téže lokalitě jako dnes, raně gotická zazděná okénka presbytáře svědčí o vysoké pravděpodobnosti této domněnky. Barokní přestavba 1712. Obklopen hřbitovem.

Kostel postaven asi r.1357, nejpozději však do r.1391. Věž kostela postavena roku 1541. K nejcennějšímu v kostele patří fresková výzdoba. U kostelíka stojí dřevěná zvonice ze 16. století s dvěma zvony.

Původně románský kostelík byl na přelomu 14. a 15. století výrazně přestavěn a zvětšen. Po třicetileté válce barokní úpravy. Výjimečný představitel václavské sakrální architektury ve venkovském prostředí.

Kostel původně postavený ve slohu románském byl v pol.15. st.přestavěn goticky a v pol.16. st. renesančně. Další úpravy v 17. a 18. století. V 19. st. panská oratoř zpřístupněna přímo ze zámku a tím se kostel stal zámeckým kostelem.

Původní gotický kostel sv. Jiljí se uvádí již v roce 1344. Přestavěn na přelomu 16. a 17. st. Zcela byl zničen požárem v r.1760. Roku 1762 vystavěn nový kostel v barokním stylu. Přestavba v druhé pol. 19.st. Začátkem 21.st. drobné opravy exteriéru.

Raně barokní bezvěžový kostel z roku 1675, připisován Antoniovi della Porta, v dominantní poloze nad pooherskou obcí severně od Doksan. Obklopen zdevastovaným hřbitovem, sám velmi zchátralý. Součást zajímavého barokního areálu.

Jednolodní renesanční kostel postavený v l. 1613-16 Santinim Malvazione. Patrový volutový štít, manýristický vstup. portál. Loď zaklenuta valenou klenbou s lunetami. Hvězdový vzor štukových žeber. V interiéru tříramenná renesanční kruchta.

Ruina původně románského kostela v dominantní poloze nad údolím Úštěckého potoka uprostřed veliké návsi kdysi bohaté zemědělské obce. Z původní stavby se zachovala zejména věž, ostatní části pocházejí z pozdějších stavebních etap.

Kostel z roku 1703, připisovaný Octaviánu Broggiovi, postavený mimo dnešní obec na nízké vyvýšenině nad levým břehem Labe. Po roce 1945 zchátral, v 90. letech 20. století obnoven.