Turistické cíle v okolí obce Velký Újezd

nebo vyberte

Velký Újezd

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 381 záznamů, 16 / 32 stran, vyhledáno za 2.04 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
155.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Doksany
Původně románský, patrně vlastnický kostel z konce 12. stol. byl zásadně přestavěn v letech 1726–8 zřejmě podle projektu O. Broggia za probošta Josefa Míky, sakristie 1769. Slouží jako hřbitovní, roku 2008 oprava většiny pláště.
 kostel sv. Pia V.
377.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Homole u Panny
Klasicistní kostel v Homoli nahradil roku 1787 starší kapli (1724). Jednolodní k jihu orientovaná stavba s bedněnou zvonicí v ose hlavního průčelí na skalnaté vyvýšenině uprostřed obce. Kostel nedávno opraven, v bývalé faře mineralogické museum.
 kostel sv. Prokopa
155.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Černěves
Původně románský kostel v jižní části obce, obklopený bývalým hřbitovem na nízkém pahorku nad břehem Labe. Několikrát přestavován, naposledy v 19. století, kdy získal dnešní podobu ve stylu mezi klasicismem a novorenesancí.
 kostel sv. Prokopa
150.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Bohušovice nad Ohří
Barokní kostel postavený roku 1716 na místě staršího předchůdce (dochována věž) snad dle projektu Octavia Broggia. Několikrát postižen povodní, naposledy 2002. Opraven, využíván k původnímu účelu.
 kostel sv. Šimona a Judy
159.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Štětí
Pozdně barokní kostel nahradil ve Štětí starší stavbu z roku 1626, zničenou chodem ledů roku 1784. I ta měla předchůdce neznámého založení. Umístění na štěrkopískové terase nízko nad Labem přináší opakovaná poškození vodou (zatím naposledy 2002).
 kostel sv. Šimona a Judy
164.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Mojžíř
Původně gotický kostel v Mojžíři ze 14. století, v 15. století zchátral, obnoven roku 1598. Současná slohově obtížně definovatelná podoba z přestavby v roce 1846, střecha věže z roku 1926. Po roce 1990 kostel důkladně opraven.
 kostel sv. Šimona a Judy
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Stebno
Barokní kostel ve středu obce z roku 1692, přestavěn v roce 1900. Uvnitř původní barokní vybavení. Stavba je kulturní památkou, k vidění během pravidelných mší.
 kostel sv. Václava
175.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Litoměřice
Na místě staršího předchůdce postavil O. Broggio v letech 1714–1716 kostel ve stylu dynamického baroka, zakončený kopulí. Bohatá vnitřní štuková a malířská výzdoba. Za Josefa II. dočasně zrušen, po r. 1918 památník padlým, od r. 1950 pravoslavný chrám.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Lovosice
Barokní kostel sv. Václava postaven na místě staršího dřevěného kostela. Stavitelem byl v letech 1733-1745 Petr A. Versa. Fresková výzdoba ze života sv. Václava od J.J. Czecha, obraz sv. Václava od J. Heřmana. Rokoková kazatelna. U kostela 4 sochy světců z 18. a 19. stol.
 kostel sv. Václava
250.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Encovany
Na pomezí Encovan a Hrušovan, na návrší Prachová, se nachází zřícenina empírového hřbitovního kostela sv. Václava. Původně se zde nacházela ves, zaniklá za husitských válek.
 kostel sv. Václava
210.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Bechlín
Původně středověký kostel ze 3. čtvrti 13. století, současná podoba z 18. století. Tvoří součást areálu, ohraženého vysokou kamennou zdí hřbitova, umístěného nad jižním koncem návsi. Jihovýchodně od kostela masivní zvonice, jižně od hřbitova bývalá fara.
 kostel sv. Václava
140.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Valtířov
Kostel z let 1573–74, postavený v goticko-renesančním stylu. Sloužil jako církevní centrum velkobřezenského panství. V letech 1780–83 pozdně barokně upraven (sakristie, oratoř). Po roce 1945 zpustl, od roku 1970 dvakrát opravován.