Turistické cíle v okolí obce Velký Újezd

Barokní kostel postavený roku 1716 na místě staršího předchůdce (dochována věž) snad dle projektu Octavia Broggia. Několikrát postižen povodní, naposledy 2002. Opraven, využíván k původnímu účelu.

Pozdně barokní kostel nahradil ve Štětí starší stavbu z roku 1626, zničenou chodem ledů roku 1784. I ta měla předchůdce neznámého založení. Umístění na štěrkopískové terase nízko nad Labem přináší opakovaná poškození vodou (zatím naposledy 2002).

Původně gotický kostel v Mojžíři ze 14. století, v 15. století zchátral, obnoven roku 1598. Současná slohově obtížně definovatelná podoba z přestavby v roce 1846, střecha věže z roku 1926. Po roce 1990 kostel důkladně opraven.

Barokní kostel ve středu obce z roku 1692, přestavěn v roce 1900. Uvnitř původní barokní vybavení. Stavba je kulturní památkou, k vidění během pravidelných mší.

Novogotický kostel sv. Václava s rokokovým zařízením z poloviny 18. století. K vybavení patří rokokové lavice a oltář s obrazem sv. Václava, dat. 1755 (sign. Georgius Mathias Walter). Celková oprava silně zchátralého kostela byla započata r. 2012. Oltář je v depozitáři (nutná rekonstrukce).

Kostel vystavěn na místě staršího kostela r. 1865 v pseudorománském stylu. Na západní straně podélné trojlodní stavby stojí štíhlá věž, jejímž podvěžím je veden hlavní vstup do kostela. Kostel je v dost špatném stavu a žádné církevní obřady se zde nekonají.

Na místě staršího předchůdce postavil O. Broggio v letech 1714–1716 kostel ve stylu dynamického baroka, zakončený kopulí. Bohatá vnitřní štuková a malířská výzdoba. Za Josefa II. dočasně zrušen, po r. 1918 památník padlým, od r. 1950 pravoslavný chrám.

Raně gotický kostel ze 13. století (sakristie), rozšířen ve 14. století na orientovanou jednolodní stavbu s odsazeným pětibokým závěrem a čtvercovou sakristií. V baroku (1677, 1747, 1763) zvýšeno zdivo, prodloužena loď a v průčelí postavena hranolová věž. Dnes po celkové rekonstrukci.

Barokní kostel sv. Václava postaven na místě staršího dřevěného kostela. Stavitelem byl v letech 1733-1745 Petr A. Versa. Fresková výzdoba ze života sv. Václava od J.J. Czecha, obraz sv. Václava od J. Heřmana. Rokoková kazatelna. U kostela 4 sochy světců z 18. a 19. stol.

Na pomezí Encovan a Hrušovan, na návrší Prachová, se nachází zřícenina empírového hřbitovního kostela sv. Václava. Původně se zde nacházela ves, zaniklá za husitských válek.

Původně středověký kostel ze 3. čtvrti 13. století, současná podoba z 18. století. Tvoří součást areálu, ohraženého vysokou kamennou zdí hřbitova, umístěného nad jižním koncem návsi. Jihovýchodně od kostela masivní zvonice, jižně od hřbitova bývalá fara.

Kostel z let 1573–74, postavený v goticko-renesančním stylu. Sloužil jako církevní centrum velkobřezenského panství. V letech 1780–83 pozdně barokně upraven (sakristie, oratoř). Po roce 1945 zpustl, od roku 1970 dvakrát opravován.