Turistické cíle v okolí obce Staňkovice

nebo vyberte

Staňkovice

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 349 záznamů, 24 / 30 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Skalní hřib, Magnetovec
500.0 m. n.m.
Suletice
příroda, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Homole u Panny
8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.
 sloup Čtrnácti svatých pomocníků
Valtířov
sakrální památky - socha, monument, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Velké Březno
Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.
 sloup Nejsvětější Trojice
180.0 m. n.m.
trojiční sloup
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Hošťka
Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice (1735-7), vztyčen na připomínku požáru r. 1735. Nedávno zrekonstruován. Podstavec s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, křest Krista atp. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice. Kolem kamenné zábradlí s balustrádou. Je v centru Hošťky, nám. Svobody.
 sloup se sochou Panny Marie
550.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Příbram
Mariánský sloup postavený roku 1708. Doloženo datem vysekaným na severní straně podstavce, dále na podstavci znak jezuitského řádu a monogram IHS (Ježíš je náš společník). Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence.
 sloup se sochou Panny Marie (Immaculata)
160.0 m. n.m.
morový sloup
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Barokní morový sloup se sochou Panny Marie a dalšími sochami svatých je dílem sochaře A. F. Kitzingera, kameníka A. Walde a stavitele G. Broggia. Byl vytvořen v l. 1680-85 na odvrácení moru a jako poděkování za Boží ochranu. Od r. 1958 chráněná památka ČR. V průběhu staletí byl opakovaně opravován.
 sloup se sousoším svatého Benedikta
156.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Hrdly
Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.
 sloup sv. Kříže
337.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Třebušín
V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Kololeč
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z doby kolem roku 1800. Socha patří od r. 1958 mezi chráněné nemovité památky ČR.
 socha sv. Vavřince
160.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Socha patrona města z r. 1746 se dvěma andílky tvoří nároží Mírového náměstí a Velké Dominikánské ulice. Na podstavci se nachází reliéf sv. Floriána, nápis o opravě z r. 1853 péčí stavitele Josefa Gaubeho a další zápisy o opravách z let 1952 a 1997. Autor díla je neznámý.
 sochy sv. Jana Nepomuckého
162.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Štětí
Před kostelem sv. Šimona a Judy se nacházejí dvě sochy sv. Jana Nepomuckého. Součást kostelního areálu. Sokl sochy stojící vlevo zdobí reliéf zavraždění sv. Václava. Nad světcem andílek s ratolestí. Barokní sochy dobré kvality a provedení. Zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.
 Sovice
278.0 m. n.m.
Výšinné sídliště
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Vetlá
Trojúhelníková plošina na kopci Sovice byla osídlena od neolitu přes dobu halštatské až do středověku. Na vrcholu jsou dodnes patrné zbytku nízkého valu s příkopem, které ovšem nesloužily k obraně. Zájmu archeologů se těší teprve od první poloviny 20. století.
 Srdov
Hradec, Ratzken
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Srdov
Zaniklé hradiště na kopci Hradec nedaleko Levína nebylo dosud podrobněji prozkoumáno přestože jej popsali již zakladatelé české archeologie J. E. Vocel a K. Hraše. Do současnosti se zachovaly mohutné zbytky valu kryjící západní a severní stranu opevněné lokality.