Turistické cíle v okolí obce Hlinná

Železniční museum a zachovalý úsek trati Velké Březno - Lovečkovice - Verneřice/Úštěk, provozovaný příležitostně od 28. 10. 2010 společností Zubrnická museální železnice.

Novorenesanční hranolová zvonice ve formě vysoké věže s členitou helmicí. Postavena na místě barokní dřevěné hranolové zvonice v letech 1883–1885 podle projektu vídeňského architekta Ferstela, výrazně přepracovaného místním stavitelem Franzem Sanderem.

Jediná hrázděná zvonice v Čechách, dochovaná v celé výši, tvoří součást kostelního areálu ve dříve samostatné vsi Církvice, nyní části statutárního města Ústí n. Labem. Hrázděná konstrukce je vyplněna cihlovým zdivem.

Renesanční zděná hranolová zvonice, od poloviny 16. století součást venkovského církevního areálu. V současné době nepoužívaná, silně zchátralá. Zachována řada autentických stavebních prvků (sgrafitová omítka, střešní krytina, okenní žalusie).

Hranolová zděná zvonice je vetknuta do severovýchodního ohybu kamenné ohradní zdi bývalého hřbitova u zdevastovaného kostela v Lipé. Pochází nejpozději z doby jeho pozdně barokní přestavby r. 1788. Stejně jako kostel i ji pokrývá tvrdá cementová omítka. Zvon z r. 1567 byl odvezen do depozitáře.

Pozdně barokní věžovitá zděná zvonice vestavěná v letech 1788–91 do ohradní zdi zahrady soudobé fary. Vstup od východu z uličky nad schodištěm ke kostelu. Po ztrátě funkce sousedního kostela po roce 1945 chátrá.

Barokní věžovitá zděná hranolová stavba, pravděpodobně soudobá se sousedním kostelem. Při obnově v 90. letech 20. století upravena na obydlí správce, po odchodu alternativního umělce Luďka Markse prázdná. Zvononosná konstrukce rozebrána, zvony odvezeny.

Polozděná zvonice na šestibokém půdorysu, součást areálu kostela v prastaré polabské obci. Postavena zřejmě až po úpravě terénu, která ze sousedního kostela udělala "polozemnici". Horní část je hrázděná, obedněná.

Hranolová zděná věžovitá zvonice s helmicovou střechou s lucernou z roku 1774, snad s využitím starších konstrukcí. Od jihu otevřené přízemí s renesančním náhrobkem z roku 1582. Při opravě areálu v 90. letech 20. století obnoven plášť.