Turistické cíle v okolí obce Bechlín

Farní a posádkový kostel v Terezíně byl postaven v letech 1805–10 uprostřed východní fronty hlavního náměstí. Jednolodní empírová stavba má prakticky identickou repliku v Josefově.

Železobetonová rozhledna na nejvyšším bodě hřebene mezi Labem a potokem Čepel jižně od centra Roudnice nad Labem. Postavena roku 1935, nedávno opravena.

Malý křížek postaven r. 1922 na zděném základu. Na něm nápis. Základ trojstupňový, výška asi jeden metr. Na něm kovový kříž s ukřižovaným Ježíšem.

Koncem 18. stol. postaveny první lázeňské budovy a zahájen provoz lázní. Začátkem 20. stol. rozsáhlá rekonstrukce. Převažující sloh staveb je secese.

Původně vodní tvrz ze 14. stol. přestavena ve druhé polovině 16. stol. v renesanční zámek, v letech 1720 – 1731 přestavěn na letní sídlo. Počátkem 19. stol. klasicistní úpravy zámku. Dnes muzeum asijských kultur.

Terénní pozůstatky okrouhlého tvriště obehnaného mělkým příkopem a valem v lužním lese při Labi. Ještě v 19. století zde byly viditelné pozůstatky zdiva.

Objekt A1/24a/Z1Z zvaný také Váha prvorepublikového opevnění z let 1935–1938, zrekonstruovaný do stavu z roku 1938 a zpřístupněný veřejnosti jako muzeum.

Budova kolem dvou uzavřených dvorů byla postavena v jižní části terezínské Hlavní pevnosti v letech 1786–7. Tradiční sídlo 42. pěšího pluku mohlo pojmout až 950 mužů.

Součást vojenského pevnostního systému z 18. st. Vězení pro vojáky a politické vězně, např. pachatele atentátu na F. F. d´Este. Od r. 1940 věznicí gestapa. 1945–8 sloužila jako internační tábor pro válečné zajatce a Němce určené k odsunu.

V letech 1716 – 19 vystavěli na náměstí sochařští mistři F. a M. Tollingerovi a A. Falke mariánský sloup. Jeho centrem je obelisk pokrytý obláčky s andílky vrcholící sochou Neposkvrněné Panny Marie.

Mariánský sloup stojí na rozhraní Chcebuzi a Brocna. Socha pochází z 18. století. Na sloupku stojí Panna Maria. Socha prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

Barokní sloup z roku 1788. Na vrcholu stojí socha Panny Marie, po stranách svatí Jan Nepomucký a Vavřinec. Na podstavci sloupu znak Pachtů z Rájova, kterým v době vzniku sloupu Chcebuz patřila.