Turistické cíle v okolí obce Straškov-Vodochody

Pozdně empírový kostel v Siřejovicích, přistavěný roku 1846 ke gotické věži původní svatyně, připomínané poprvé 1363. V blízkém okolí dvě barokní sochy a postsecesní pomník padlým z I. světové války.

Kaple vystavěná Hyacintem, hrabětem de Villani, rokonstruována hrabětem Pachtou roku 1730. V roce 1823 nechal Jakub Veith vybudovat rodinnou hrobku a přistavět věž.

Původně románský kostel ze 13. stol. byl přestavěn ve 14. a znovu v 16. stol.

Gotický kostel vznikl přestavbou románské baziliky, postavené poč. 12. stol. Gotická přestavba probíhala v l. 1450–1520, kdy bylo na původních základech zaklenuto dnešní trojlodí kostela a byl postaven presbytář a sakristie. V l. 1874 a 1890 byl kostel radikálně rekonstruován (arch. Rudolf Štech).

Barokní kostel byl postaven v l. 1738-41, snad architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem J. P. Molitora z r. 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. stol. byl kostel upravován.

Kostel se v Račiněvsi poprvé připomíná roku 1371, současná podoba pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Hranolová věž v ose západního průčelí přistavěna 1870. Obklopen bývalým hřbitovem, vzhledem k okolní zástavbě a minimálnímu využití téměř nepřístupný.

Raně barokní poutní kostel sv. Isidora z let 1680–1682, jeho autorství je připisováno architektu J. B. Matheyovi. V roce 1798 byl opraven rodinou Kinských. Na průčelí jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla od Jana Jiřího Bendla.

Původně románský kostelík byl na přelomu 14. a 15. století výrazně přestavěn a zvětšen. Po třicetileté válce barokní úpravy. Výjimečný představitel václavské sakrální architektury ve venkovském prostředí.

Kostel připomínán již v roce 1352. Gotický kostel byl následně barokně upraven roku 1780 a poté roku 1880 dle návrhu stavitele Achilla Wolfa regotizován – mj. byla vztyčena nová štíhlá sanktusová věžička,obdélná okna zaměněna za hrotitá. Zchátralá dřevěná zvonice se v polovině 19. stol. rozpadla.

Původní gotický kostel sv. Jiljí se uvádí již v roce 1344. Přestavěn na přelomu 16. a 17. st. Zcela byl zničen požárem v r.1760. Roku 1762 vystavěn nový kostel v barokním stylu. Přestavba v druhé pol. 19.st. Začátkem 21.st. drobné opravy exteriéru.

Původně románský kostel z 12. či 13. století, doložen roku 1394. Dochována část románského zdiva lodi a hranolová věž se sdruženými okny. Ve 14. století rozšířena loď a přistavěn gotický presbytář. Barokně upraven ve 2. polovině 18. století.

Raně barokní bezvěžový kostel z roku 1675, připisován Antoniovi della Porta, v dominantní poloze nad pooherskou obcí severně od Doksan. Obklopen zdevastovaným hřbitovem, sám velmi zchátralý. Součást zajímavého barokního areálu.