Turistické cíle v okolí obce Chcebuz

nebo vyberte

Chcebuz

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 251 záznamů, 11 / 21 stran, vyhledáno za 1.13 sec
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Robeč
Dnes barokní kostel sv. Martina, připomínán na poč. 12. stol., farní r. 1145. Přestavěn raně barokně kolem r. 1650, v 18. stol. upraven a obnoven v r. 1880. Od. r. 2004 v soukromých rukou, postupně opravován. V sousedství hodnotná barokní fara.
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Mšeno
Pseudorománský kostel byl postaven v l. 1876-1878 po ničivém požáru města, který zničil mj. i předchozí kostel. Nový kostel byl vystavěn na jeho místě. Hlavní oltář zdobí obraz od uznávaného malíře církevních obrazů Josefa Vojtěcha Hellicha (1807-1880).
 kostel sv. Matouše
240.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Ctiněves
Pozdně barokní kostel sv. Matouše pochází z konce 18. století. Vystavěn byl na místě původního románského kostela pocházejícího z 13. stol. Na stěnách kostela se dochovalo devět starých náhrobků rodu Zápských z konce 16. století.
 kostel sv. Mikuláše
155.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Lounky
Gotický, částečně barokně přestavěný kostel v centru polabské vsi, doložené poprvé roku 1088. Pozoruhodné je dodatečné zvýšení okolního terénu, které způsobilo současné zapuštění stavby do "suterénu". Součástí areálu je i zvonice.
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Liberecký kraj, Drchlava
Kostel připomínaný r. 1352, snad románského původu. Nově vystavěn r. 1585, barokně přestavěn r. 1717, opraven r. 1777. Empírová věž přistavěná r. 1854. Poslední mše zde proběhla v 50. letech 20. století.
 kostel sv. Ondřeje
260.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Jestřebí
Pozdně barokní kostel z let 1780–1 post. na jižním okraji městečka po zničujícím požáru 1768. Nahradil starší objekt, který pravděpodobně stál na dnešním hřbitově pod hradem. Částečně sem bylo přeneseno starší zařízení. Velká oprava 1981–91.
 kostel sv. Otmara
180.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Hošťka
Původně románský, goticky a barokně rozšiřovaný farní kostel někdejší biskupské vsi, poději vysazené jako poddanské městečko roudnického panství. Z původní stavby se dochoval hlavně spodek věže, současný vzhled výsledkem oprav v posledních 40 letech.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Úštěk
Pozdně barokní stavba z let 1764–72 nahradila gotický, vícekrát upravovaný kostel, zničený požárem. Jednolodní mohutná stavba s bočními kaplemi, mělkou apsidou a věží v západním průčelí s helmicí z r. 1879. Po r. 1945 zchátral, nedávno obnoven plášť.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Mělník
Původně románský kostel přestavěn goticky v 80.letech 15.st. Presbytář pozdně gotický z r.1520. Po požáru r.1555 renesanční úpravy a r.1681 barokní. Současná podoba z let 1910 a 1913 – 1915.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Kostomlaty pod Řípem
Románský kostel snad z počátku 13. století, později doplněný gotickorenesanční věží a renesanční předsíní a barokně upravený.
 kostel sv. Petra a Pavla
315.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Soběnice
Raně barokní kostel podle projektu G. Broggia nahradil v letech 1693–98 původní svatyni (připomínána 1352). Jednolodní kostel s věží v ose západního průčelí (zvýšena r. 1816) je prázdný, obklopen zpustlým volně přístupným hřbitovem s barokní branou.
 kostel sv. Petra a Pavla
300.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Chcebuz
Původní kostel ve Chcebuzi vznikl snad již za vlády Boleslava II. koncem 10. století, obec doložena zakládací listinou břevnovského kláštera. Kostel zcela vyhořel 1656, opraven 1684, nahrazen dnešním objektem 1781–4 za Huberta Karla Pachty z Rájova.