Turistické cíle v okolí obce Vrutice

Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Tvrz za Vlků z Kvítkova koncem 16. stol. renesančně přestavěna. Stavební úpravy pokračovaly za Jana Baltazara Clary koncem 17.stol. a v první polovině 19. stol. za Veithů získal zámek klasicistní vzhled. V letech 1970–1976 došlo k jeho rekonstrukci.

Kamenná alegorická secesní socha z poč. 20. stol. zobrazuje ženskou postavu v životní velikosti. U levého boku přidržuje vysoký štít. Vpravo od sochy pískovcová socha ležícího dvouocasého lva s korunou na hlavě. Socha Čechie byla zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha Krista Spasitele z roku 1842, dílo Františka Xavera Josefa Linna. Kvalitní kamenosochařská práce. Pískovcová postava Krista v mírně podživotní velikosti. Pravou rukou žehná a v levé ruce drží jablko s křížkem. Socha je významná kulturní památka, na seznamu chráněných památek od 3.5.1958.

Na popud Spolku pro postavení historických pomníků byla odhalena socha Jana Husa. V roce 1928 ji zhotovil sochař Rudolf Březa. Postava Jana Husa je provedena ve statickém, vzpřímeném postoji. Pravou ruku má mírně vztyčenou v kazatelském gestu. Na boku kamenného soklu bronzový reliéf.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1753. Ztvárněn v nadživotní velikosti. Oděn ve vojenském krunýři a suknici, přes rameno přehozen plášť. V ruce drží džber s vodou, u jeho nohy hoří dům. Patron hasičů a řemeslníků pracujících s ohněm. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní pískovcová socha sv. Floriana z roku 1736. Na podstavci jsou reliéfy českých světců – sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a sv. Jana Nepomuckého.

Socha sv. Ludmily v nadživotní velikosti pochází z poloviny 19. století. Dílo Fr. X. Josefa Linna. Stojí na kvádrovém podstavci se soklem a profilovanou římsovou hlavicí. Postava drží v rukou svitek a knihu. Podstavec zdoben pseudogotickými vzory. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Socha sv. Prokopa z r. 1711. Má dvoustupňový podstavec a hranolový sokl. Levou nohu klade na ďábla. Sv. Prokop zobrazen v dynamickém postoji. Kvalitní barokní socha neznámého regionálního sochaře. Socha r. 2006 odborně zrekonstruována, r. 2007 vyhlášena kulturní památkou.

Socha patrona města z r. 1746 se dvěma andílky tvoří nároží Mírového náměstí a Velké Dominikánské ulice. Na podstavci se nachází reliéf sv. Floriána, nápis o opravě z r. 1853 péčí stavitele Josefa Gaubeho a další zápisy o opravách z let 1952 a 1997. Autor díla je neznámý.

Autor sochy Stanislav Hanzík. Odhalena roku 1996. Socha umístěna tak, jakoby světec mířil k bývalému brodu přes řeku Labe. Nachází se v blízkosti roudnického zámku. Sochu posvětil v roce 1997 papež Jan Pavel II.