Turistické cíle v okolí obce Vědlice

Pozůstatky po domnělé skalní tvrzi, její spojitost s historickým Jiljovem však není prokázána. Prameny uvádějí r. 1388 Hrdoně z Jíljova. V r. 1454 se připomíná naposledy. Ve 20. letech 19. století romanticky upravován.

Jedním z nejmladších terezínských vojenských objektů je krytá jízdárna z let 1861–2. Budova střídmého novogotikou inspirovaného vzhledu sloužila výcviku vojáků blízkých jezdeckých kasáren. Dnes prázdná, uvažuje se o rekonstrukci pro kulturní účely.

Starší hrad neznámých majitelů dobyl r. 1421 Jan Žižka a přestavěl jej na opevněný opěrný bod husitů v kraji. Husitská posádka hrad ovládala ještě mnoho let po Žižkově smrti r. 1424. R. 1467 obležen poděbradským vojskem, zpustnul po roce 1471.

Poutní místo na kopci nad vsí Ostré nechali postavit jesuité v letech 1703-7. Skládá se z věžovitých kaplí Nalezení a Povýšení sv. Kříže, mezi nimiž stojí malá kaple Božího hrobu. Všechny kaple stojí na terase, přístupné po dlouhém schodišti.

Dvoupatrový kamenný dům postaven v letech 1823 až 1830. Štít domu vyzděný z pískovcových kvádrů, boky domu cihlové. Na levé straně vchod do sklepení. Původní vchod do prvního patra po dřevěném schodišti. Památkově chráněno od r. 1965.

Milník postaven roku 1858. Označoval rozmezí tří krajů. Roku 1938 se stal označníkem, kde začínaly Sudety. Připomíná klasický dórský sloup. Na vrcholu osazen dvojitý kovový křížek. Restaurátorské práce provedeny v roce 2011. Je na seznamu kulturních památek.

Velká pozdně barokní kaple na okraji starého městečka. Postavena v letech 1756–1762 za přispění tehdejší vrchnosti – roudnických Lobkowiczů na tzv. Malé Straně, tedy levém břehu Obrtky.

Kaple postavena kolem roku 1850. Pseudogotická stavba. Má podélný půdorys s půlkruhovým závěrem. Nad průčelím čtyřboká věžička. Celková rekonstrukce ve dvacátých letech 20. stol. a v r. 2001. V r. 2002 zasažena povodní, opravena. Využívána pouze o pouti.

Jednolodní obdélná stavba s oblým závěrem. Pochází z konce 18. stol. Kaple orientovaná k východu, polokruhový závěr se sanktusníkem. Ve vížce nad závěrem kaple se nachází zvon s kruhovou korunou, nemá srdce. V interiéru nezachováno žádné vybavení.

Kaple Nejsvětější Trojice pochází z 2. pol. 18. stol. Je obdélného půdorysu, zděná a omítaná s trojbokým závěrem. Prý stojí na místě hromadného hrobu vojáků z třicetileté války. Opravena r. 1990 polskými dělníky. V kapli byl renesanční křídlový oltář, nyní v litoměřickém biskupství. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kaple v přechodném stylu mezi renesancí a barokem na bývalém hřbitově v údolí pod někdejším hrazeným městem, upravena na smuteční síň. Hřbitovní zeď s renesanční vstupní branou a barokní výklenkovou kaplí.

Drobná čtvercová empírová kaplička. Pochází ze zač. 19. stol. Sedlová střecha a zděný trojúhelníkový štít. Průčelí členěno lizénovými rámy. Půlkruhem sklenutý vstup. Na stěně závěru mozaika od malíře Viktora Förstera.