Turistické cíle v okolí obce Strážiště

Evangelická modlitebna byla postavena roku 1786. Jednoduchá obdélná plochostropá stavba se zaoblenými nárožími, fasádou zdobenou lizénami, s výrazným trojúhelným štítem v průčelí završeným kalichem. Na zdi je pamětní deska z roku 1915 na památku Mistra Jana Husa.

Evangelická modlitebna v Dubé slouží Jednotě bratrské i církvi českobratrské. Pochází z 19. století a vystavěna je v empírovém slohu. V současnosti slouží jako domov pro handicapované a je v rukou Diakonie Dubá. Je bezplatně pronajatý od církve Jednoty bratrské.

Kostel německé evangelické církve byl postaven roku 1902 na jihovýchodním okraji městského parku jako jednolodní stavba z režného cihelného zdiva. Po roce 1945 ho užívají baptisté. Jeden z typických tzv. červených kostelů v dříve německy mluvícím pohraničí.

Pozdně klasicistní kostel a bývalá fara se školou jedné z nejstarších evangelických obcí v někdejší německojazyčné oblasti Čech. Po roce 1945 kostel zcela zdevastován (seník), roku 2008 obnovena střecha.

Evangelický kostel pocházející z roku 1885 je vystavěn v pseudorománském slohu se čtyřbokou věží, zapuštěnými sloupy a trojúhelníkovým štítem v průčelí.

Pozdně barokní fara z let 1788–91, postavená při povýšení zdejšího kostela na farní. Po roce 1945 zchátrala, na podzim 2008 se dokončuje oprava zřejmě pro nového soukromého majitele.

Velká barokní fara zámeckého typu z poloviny 18. století. Přízemí klenuté, v prvním patře malované stropy a kachlová okna z první poloviny 19. století. Po roce 1945 sídlo MNV, dnes soukromý majetek.

Barokní fara v Dubé vystavěna v r. 1736. Po požáru v roce 1845 opravena. Obdélná jednopatrovou stavba. Okna se šambránami s uchy. Fara obehnána kamennou zdí.

Pozdně barokní budova zámeckého typu z II. poloviny 18. století s přilehlým dvorem a zahradou sloužila jako sídlo býčkovického faráře do 60. let 20. století. Dnes soukromý objekt. Oba kostely, k nimž postupně patřila, zanikly.

Pískovcová skála na rozcestí cest do Štětí, Tupadel a Želízů, do jejíhož severozápadního čela vytesal Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století vlnícího se hada. Významný orientační bod.

Hrad z poloviny 14.století. Od roku 1375 se stává panstvím arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Na přelomu 16. a 17. stol. hrad opuštěn a za třicet. války pustošen, později romant. rekonstruován. Vzácně zachovalá vnější hradba.

Středověké sklepy budované zejména z hospodářských důvodů. Litoměřické podzemí patří k nejrozsáhlejším v Čechách. Sklepy mají až tři patra. Za válek sloužily i jako úkryt obyvatel a majetku.