Turistické cíle v okolí obce Srdov

Objekt vodárny (vodárenské čerpací stanice) byl postaven v r. 1902 na vodovodu, který zásoboval Litoměřice vodou. Budova stanice od 70. let minulého století chátrala. V roce 2002 až 2003 byla kompletně rekonstruována a je v ní vytvořena expozice o historii vodárenství.

Renesanční tvrz na návrší severozápadně od volfartického kostela. Snad na místě staršího sídla postavena kolem roku 1540. Panským sídlem do roku 1663, po roce 1945 zchátrala. Obnova soukromým majitelem po roce 1990.

Hrad založen na přelomu 14. a 15. stol. pány z Těchlovic, zanikl poč. 16. stol. Zachovány jen zbytky základů.

Zaniklý hrad Vraty, nazývaný též Rattenstein, dnes nevykazuje žádné pozůstatky. Název hradu se odvozuje od zprávy, kterou zmiňuje A. Sedláček, v níž se píše o věně Kačmy z Rechenburka na Vratech.

Zámek byl postaven v letech 1786–1789 Františkem Kresselem z Kvaltenburka jako jednopatrová budova, jejíž střední část je předsunutá a dvoupatrová.

Honosný pozdně rokokový objekt si v letech 1784–7 nechal postavit Kaspar Wieser, stavební podnikatel, provozovatel cihelen, které produkovaly materiál pro stavbu Terezína. Od počátku 19. století důstojnické kasino, od 90. let 20. století prázdný.

Původně větrný mlýn byl roku 1869 přestavěn na lovecký zámeček ve formě umělé zříceniny, od konce 19. století do roku 1945 výletní restaurace. Poté opuštěn, řícení se stalo přirozeným. Dnes nad čerpací stanicí PHM u dálnice D8 ve směru do Prahy.

Zámek byl přestavěn za starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Janem, svobodným pánem de la Coronou. Před zámkem stojí kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1726) a sv. Donáta (1748).

Původně gotická tvrz (první zmínka 1386) východně od žandovského kostela. Renesanční přestavba, po II. světové válce zanikl hospodářský dvůr, dochovaná obytná budova nese čp. 58. Při poslední opravě roku 1999 zničeny renesanční detaily. Dnes byty.

Komplex jednokřídlé zbrojnice a trojkřídlých dělostřeleckých kasáren vznikl v letech 1782–84. Zbrojnice nese jako jediný vojenský objekt Terezína ještě rokokové prvky. Od počátku 90. let 20. století oba objekty bez využití chátrají.

Bývalý železniční tunel (cca 300 m) vedl trať Rakouské severozápadní dráhy pod historickým centrem města. Důvodem pro jeho stavbu byla tehdejší hustá zástavba na pravém břehu Labe. Provozu přestal sloužit po přeložce trati roku 1958, dnes je využíván sklad a garáže.

Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.