Turistické cíle v okolí obce Mukařov

Skalní hrad postavený kolem roku 1292 jako majetek pražského biskupství na významné stezce do Lužice. Hrad v roce 1375 koupil arcibiskup Jan Očko od Hanuše z Dubé. Za husitských válek pobořen a od té doby ve zříceninách.

Výjimečný náhrobek ve formě makety dómské zvonice zdobí hrob rodiny jejího stavitele Franze Sandera (1836–1926). Pískovcový náhrobek byl nedávno očištěn a zbaven křovinného porostu.

Hranolová hradební věž byla součástí městského opevnění. V letech 1360-1380 vybudována jako součást nových hradeb, postavených v souvislosti s rozšiřováním města. R. 1705 byla věž přestavěna v horní části na barokní vyhlídkový pavilon, zvaný Jezuitská hvězdárna. Od r. 2012 je zde Muzeum loutek.

Nad původním kostelem vznikla 1654–1731 mohutná kolej a kostel Zvěstování Panny Marie podle projektu obou Broggiů. Jesuitům sloužila do 1773, pak kněžský seminář, strojně početní stanice ČSD a sídlo stavební firmy. Kostel patří zdejší galerii.

Dvůr vznikl jako vrchnostenský v 16. století. Název získal po majitelích panství v letech 1623–1773. Po zrušení řádu zde byla barvírna plátna, po jejím zániku různá hospodářská využití. V jižní části dnes pension.

Renesanční zámek v 1. pol. 16. stol. vybudovaný rytíři z Bünau přestavbou pův. tvrze; později vodního hradu. Po r. 1620 do r. 1946 byl ve vlastnictví Thunů. Poté zde bylo učiliště. Od r. 2000 v majetku města, které zámek postupně rekonstruuje. Na zámku je knihovna a jsou zde různé výstavní expozice.

Jedním z nejmladších terezínských vojenských objektů je krytá jízdárna z let 1861–2. Budova střídmého novogotikou inspirovaného vzhledu sloužila výcviku vojáků blízkých jezdeckých kasáren. Dnes prázdná, uvažuje se o rekonstrukci pro kulturní účely.

Starší hrad neznámých majitelů dobyl r. 1421 Jan Žižka a přestavěl jej na opevněný opěrný bod husitů v kraji. Husitská posádka hrad ovládala ještě mnoho let po Žižkově smrti r. 1424. R. 1467 obležen poděbradským vojskem, zpustnul po roce 1471.

Poutní místo na kopci nad vsí Ostré nechali postavit jesuité v letech 1703-7. Skládá se z věžovitých kaplí Nalezení a Povýšení sv. Kříže, mezi nimiž stojí malá kaple Božího hrobu. Všechny kaple stojí na terase, přístupné po dlouhém schodišti.

Kamenný jednoobloukový most přes potok Bystrá. Podle nápisu, vytesaného do návodního klenáku, pochází z roku 1746, nelze vyloučit existenci staršího předchůdce. V roce 2008 opraven a vybaven novým zábradlím.

Most zřízený při stavbě císařské silnice z Děčína do České Lípy roku 1843. Po roce 1945 chátral, poškozen při sovětské okupaci v srpnu 1968. Provisorně opraven, vedle postaven nový železobetonový. Kamenný měl být zbořen, 1992 opraven, dnes pěší korso.

Kamýk je strmý, čedičový vrch stojící severně od Litoměřic. Arch. nálezy od neolitu až do středověku dokladují osídlení kopce. Vzhledem k terénu není vhodný k obývání, o hradiště zřejmě nešlo, snad zde bylo kultovní místo.