ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Terezín
Budova kolem dvou uzavřených dvorů byla postavena v jižní části terezínské Hlavní pevnosti v letech 1786–7. Tradiční sídlo 42. pěšího pluku mohlo pojmout až 950 mužů.
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Terezín
Součást vojenského pevnostního systému z 18. st. Vězení pro vojáky a politické vězně, např. pachatele atentátu na F. F. d´Este. Od r. 1940 věznicí gestapa. 1945–8 sloužila jako internační tábor pro válečné zajatce a Němce určené k odsunu.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Most postavený v letech 1994-1998 podle návrhu architekta Romana Kouckého. Celková délka mostu je 178,5 m, hmotnost hlavního mostního objektu 2850 tun. Oceněn v roce 1999 v soutěži kongresu ECCS prestižní cenou "Steel Design Award 1999".
Barokní sloup z roku 1788. Na vrcholu stojí socha Panny Marie, po stranách svatí Jan Nepomucký a Vavřinec. Na podstavci sloupu znak Pachtů z Rájova, kterým v době vzniku sloupu Chcebuz patřila.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Největší vodní dílo meziválečného Československa přehradilo Labe pod střekovskou hradní skálou. Kromě zlepšení plavebních podmínek a výroby elektřiny umožňuje i zajímavou možnost přechodu největší české řeky suchou nohou.
Honosná pohřební kaple na jižním úbočí kopce nad osadou Hradec byla postavena podle projektu arch. Ludwiga Zettela roku 1881. Rodině Schroll patřil liběšický velkostatek v letech 1871–1945.
Nejstarší průmyslový pivovar ve městě zaujal roku 1720 místo královského hradu. První stavební etapa skončila 1739, areál byl poté mnohokrát přestavován a rozšiřován. Současná podoba pochází převážně z přelomu 19. a 20. století. Výroba zastavena 2002.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Úštěk
Jedna z nejmenších MPR v ČR byla vyhlášena zejména na ochranu souboru gotických štítových domů, doplněných pozůstatky městského feudálního sídla, barokním kostelem a domy z 18.–19. století. V ochranném pásmu řada památek maloměstské architektury.
Městská věž v Litoměřicích patří k výrazným pozdně gotickým a renesančním městským věžím českých měst. Otázka návaznosti na starší objekt není vyřešena, současná věž snad z let 1514–7. Vždy patřila městu, přízemní komora sloužila jako městský tresor.
pevnost, bunkr, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Opevnění Litoměřic se vyvíjelo s rozšiřováním středověkého města a zdokonalováním jeho obrany od 13. do 15. století. Od konce třicetileté války hradby ztrácely význam, postupně zanikaly od první třetiny 19. století. Přesto zachovány významné úseky.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Litoměřice
Městský špitál byl postaven r. 1550 na místě synagogy, zničené při pogromu r. 1541. Zařízení se sem přestěhovalo od starého kostela Panny Marie, špitál vybaven kaplí sv. Kříže. Poslední přestavba v letech 1770–1776, dnes soukromý dům upravený na konferenční centrum.